Další víkend nás čekal výlet do Francie v sobotu a Itálie, Španělska a Portugalska v neděli. Musím říci, že jsem se moc těšil a zároveň i trochu obával množství informací jež budu muset vstřebat. Apelační systém, odlišnosti a typické odrůdy, vůně a chutě vín jednotlivých oblastí, podnebí, podloží, nejvýznamnější vinařské domy.  Za chvíli nevím, kde mi hlava stojí ani jak se jmenuji. A to jsme ještě nezačali degustovat oněch 40 vzorků Francie v sobotu či nedělních 35 z Itálie, Španělska a Portugalska. Ivo naštěstí myslí na vše, a tak je nám například k dispozici celý den sladké občerstvení a tousty, káva či čaj a hlavně teorii proložil výletem do sklepa podniků Le Terroir, La Finestra a jiných.

„Francie má největší produkci a export vína na světě. Kategorie Vin (de Table), Vin de Pays, AO VDQS, AOC (INAO soubor předpisů pro oblast – zatížení a řez révy, min. alkohol, tradice, půda, klima, odrůdy…). Právě AOC (52% produkce) nás zajímá nejvíce.“

„Champagne to je především šumivé víno. První vyrobil roku 1531 mnich z jižní Francie metodou „rurale“ (Blanquet de Limoux). Známý je ale spíše představený (Dominus) kláštera jménem Pierre Perignon. Je notoricky známo, že Šampaňské je ……   „ V podobném stylu následovalo několik hodin dle Iva notoricky známých informací o francouzských vínech, které jsem v lepším případě již někde zaslechl, ale obvykle to pro mě byly novinky. Zaplať pánbůh za handouty, které nám Ivo před každým informačním celkem rozdává!!! Večer jsem se obvykle snažil je znovu projít a vybavit si typické chutě vzorků, ale pokaždé jsem se probudil až ráno s otlačenou mapou Burgundska na líci.

Říká se, že společně prožité těžké časy sbližují, a tak i naše malá skupinka se semkla a podporovali jsme se navzájem. Někdo měl potíže popsat víno před publikem, jiný zas odlišit Pouilly-Fumé od Pouilly-Fuissé. Jako odreagování nám všem posloužilo otevírání starého fortifikátu tradiční metodou, která spočívá v nahřátí kleští do ruda, přiložení k hrdlu láhve a prudkého zchlazení. Pak již stačí lehce klepnou kladívkem a voilà božskou tekutinu možno líti.

Degustace vzorků pro mne byla v pravdě neopakovatelná. Uvažte, jaké by byly náklady, kdyby někdo snad chtěl podobnou vinnou tour podniknout sám! Navíc by se připravil o erudovaný popis vína profesionálem a možnosti diskutovat své vjemy s ostatními účastníky.

Co mi chutnalo nejvíce: Francie:

• Taittinger Vintage, Comtes des Champagne Blanc de Blanc 1998. Vůně a chuť podzimních jablek a křížal. V dochuti ořechové máslo na toustu.
• Výborné bylo srovnání vín Louis Jadot Chablis AOC (07), Premier Cru Fourchaumes (06) a Grand Cru Preuses (98). Se stoupající úrovní se zralé ovoce měnilo na sušené a uzené ovoce, máslo až na lískové pečivo a voskové či petrolejové tóny.
• Pauillac Château d´Armailhac (04) tvrdé, borůvkové a velmi dlouhé s velkým potenciálem.
• Réserve Mouton Cadet (06)Barona Philippe de Rothschild ze Saint Emilionu zaujalo chutí rozkousnuté černé třešně i s pecičkou.
• Riesling de Alsace z vinařství Schoenheitz (04) má velmi nazrálou barvu, je viskózní a petrolejovité. Chuti dominuje pěkná kyselinka podpořená mineralitou. Super.
• Nevím, jestli na mne zapůsobilo jméno Châteaunef-du-Pape od Ch. Mont-Redon, každopádně se mi líbila jak bílá mandarinková verze, tak červená třešeň v likéru.

Itálie:

• Barbaresco DOCG, 2004, Michele Chiarlo. Koktejlové třešínky a černé ovoce, v dochuti kávové a hřejivé.
• Valpolicella Ripasso DOC a Amarone della Valpolicella DOC, 2005, Zenato. Víno Amarone může být složeno z odrůd Corvina (40.0% – 70.0%), Rondinella (20.0% – 40.0%) a Molinara (5.0% – 25.0%). Výroba Amarone je velmi zajímavá. Hrozny se sbírají velmi pozdě a suší se obvykle po dobu 120 dní (proces zvaný appassimento či rasinate). Šťáva se koncentruje, dochází k většímu kontaktu se slupkami a odbourávání kyselin. Následná fermentace probíhá za nižších teplot 30-50 dní. Víno obvykle zraje v sudech barriques a lahvové zralosti nedosahuje dříve než po 5ti letech. Zbytky po vylisování se používají ve spojení z částečně zralým vínem Valpolicella k výrobě Valpolicella Ripasso u něhož proběhne díky zbytkům cukru z Amarone druhá fermentace a víno se celkově obohatí. Barva našeho Amarone byla téměř černá. Vůně by se dala krájet! Hutná a plná. Chuť  lesní tmavé ovce a hlavně sladké taniny. Kořenitost a trocha alkoholu navíc.
• Chianti Classico DOCG, 2007, Rubiolo versus Brunello di Montalcino DOCG, 2001, Melini.
• Greco di Tufo DOCG, 2007, Feudi di San Gregorio. Super minerální, šťavnaté s říznou kyselinkou. Sopečné víno.
• Garnatxa, 2005, Hisenda Miret. Ve všech atributech připomíná třešňový likér v čokoládě.

Jídlo bylo opět celý víkend luxusní a snoubení s víny taktéž. Největším zásahem na komoru byl bezesporu tataráček z lososa a neopakovatelné rebarborové crème brûlée s jahodovým Granité. Nechtějte vědět, jak se spolustolovníci smáli, když přede mnou přistála mistička a já to komentoval: „Jé já měl strach, co to jsou ty brejlé s granité a von je to pudink! Paráda!“

Oběd „Francouzská gastronomie“ 10.10. 2009

Aperitiv

Sieur d´Arques 2004, Crémant de Limoux

Cibulová polévka

Noilly Prat

Lotrinský koláč se zeleninou a kuřecím masem, salát  z čerstvé zeleniny

Fernand Engel Gewürztraminer 2004, Grand Cru Altenberg de Bergheim, Alsace

Ovocná tartaletka s vanilkovým krémem

Christian Drouin Pommeau de Normandie

Večeře „Francouzská gastronomie“ 10.10. 2009

Aperitiv

Piper – Heidsieck brut, Champagne AOC

Tuňák na tatarský způsob,  špenátový smetanový coulis s Keta kaviárem

Saint André de Figuier Magalí Cuvée Signature 2007, Côtes de Provence rosé

Lehký zvěřinový krém s podzimní zeleninou, pečenými proužky srnčí svíčkové a kaštanovým

Monin Curaçao Triple Sec

Citrónový sorbet

Coq au vin Bourgognaise – mladý kohoutek na Pinot vinné omáčce s čerstvými hrozny a

pasírovaným bramborem

Joseph Drouhin Pinot Noir 2007, Bourgogne AOC

Crépes Suzette prohřáté na citrónovém a pomerančovém másle s Grand Marnier,

zdobené čerstvými jahodami a praženými lískovými oříšky

Château Cousteau 2005, Cadillac AOC, Entre Deux Mers, Bordeaux

Oběd 11.10. 2009 „Italská a španělská gastronomie“

Aperitiv

Albóne Lambrusco seco

Klasická tomatová polévka

Ca Bianca Moscato d´Asti

Rýžová paela s kuřecím masem a mušlemi

Castillo de Jumilla Macabeo 2008

Rebarborové crème brûlée s jahodovým Granité

Torres Moscatel Oro

Chcete čuchat k butylkám s kořením, odhadovat druh juice nebo přechutnat 50 vín za den, či si smlusnout na snoubení vín a luxusním menu v restauraci U záboje? Právě pro vás je tu sommelierský kurz.

V propozicích kurzu se slibuje šest dní intenzivního teoretického i praktického cvičení v oblastech vína, vinařství, vinohradnictví, ampelografie, enologie, degustace, servisu a podávání vín. Výuka se týká nejen vín, ale vyučují se destiláty, káva, čaj, čokoláda, sýry a doutníky. Dále praktická degustace více než 200 druhů vín z celého světa, zajímavé exkurse do vinných sklepů či gastronomické exkurse – šest tříchodových obědů a tři čtyřchodové večeře v kombinaci s vínem. Vše pod vedením Ivo Dvořáka (vicepresident Asociace sommelierů ČR, mnohonásobný vítěz sommelirských soutěží ČR, vítěz MS Habanosommelier etc.).

Na závěr se skládají zkoušky (písemný test, degustace, servis vína). Úspěšný absolvent získá, jež získá min. 75% certifikát sommeliera, min. 85% úspěšnosti u všech zkoušek stříbrný hrozen, min. 95% úspěšnosti zlatý hrozen. Vše se odehrává v Domě vína U Závoje. Cena kurzu je 15 tisíc korun českých.

Co se slibuje v letáčcích často bývá ve výsledku spíše zbožným přáním než realitou. Pojďme se podívat jak vypadá realita sommeliérského kurzu ze vnitř zaujatým pohledem jednoho účastníka.

První den kurzu se celkem 13ti účastníkům kurzu Ivo představil jako entuziastický, vtipný chlapík, ohromující znalostmi nejen vín. Nejprve nám naservíroval studijní materiály a přednesl management vinotéky, historii a teorii ampelografie, druhy révy vinné, kategorizaci vín. Hádali jsme jaké koření je ukryté v butylce či jaký juice se skrývá v černé Riedlovce, očichali jsme také vady vína bezpečně ukryté v flakóncích. A to vše jsme stihli před obědem! Samotné menu by zasloužilo delší povídání (přiložím pod text, udělejte si obrázek sami). Na stole nám postupně přistávaly jednotlivé chody české kuchyně vždy doplněných o vína jako demonstrace vhodných snoubení. Ani při jídle nás nenechal Ivo vydechnout a předváděl správnou prezentaci a servis vína hostu na čas (limit tuším 4min 30s na pár pro bílé víno).

Po obědě jsme vyrazili za krásného počasí na vinici sv. Kláry na praktickou ukázku variet Vitis vinifera a jak je odlišit, roubování, několika neduhů a také typů vedení révy. Stejně tak jako některé keře i já jsem byl už trochu „Na hlavu“!

Po návratu do lavic a druhý den jsme probrali nejvýznamnější odrůdy révy, správný popis barev, vůní, chutí vína, principy snoubení s pokrmy a vinařské oblasti ČR. Přechutnali jsme zhruba 40 zástupců našich domácích vín. Bohužel spousta vzorků posloužila jako praktická ukázka vad vína od korku přes oxidázu po síru.

Mezi vzorky zaujaly patří:

• Pinot noir od Krause z Mělníka, 2006, zemské víno. Neříkám, že mi vysloveně chutnal, ale vůně asfaltu v létě, lékárny a kůže. Chuť krve a železné trubky se rzí polité starou rybízovou marmeládou. V dochuti bohužel trochu moc alkoholu.
• Merlot od Moravína z Věstonic, 2005. Temně rudá venózní barva, vůně kořenitá s velkou dávkou černého ovoce, švestek a povidel. Chutná marmeládově s nádechem sladkého koření na punč. Taniny jsou hebké a nasládlé. Krásně dlouhé a teplé víno.
• Ryzlink rýnský Víno Mikulov Sommelier Club, 2008, ps, Hustopeče. Barva nazlátlá, vůně lipového medu i broskví slibuje nějaký zbytek cukru, přesto je v chuti suché s příjemnou kyselinkou. Velmi šťavnatý a vyvážený vzorek.
• Ryzlink vlašský Mikros, 2006, vzh, Perná. Vůně oříšků v medu, chuť typického bohatého, plného vlašáku. Jeden z mála vzorků u kterého jsem tento víkend odmítl plivat.

Minulý týden jsem strávil ve Frísku a mimo jiné atrakcí jsem navštívil i farmu a výrobnu sýra v přírodní rezervaci Da Dalen. Vězte, že z fríské krávy nadojíte denně 2 x 15 l mléka. Mírným zahřátím a přidáním syřidla získají hrudkovitý základ budoucího sýru a syrovátku, kterou již dále nezpracovávají. Tato hrudkovitá hmota se okoření, promíchává a všechna přebytečná syrovátka se postupně odstraní. Po zhruba dvou hodinách se bloky nakrájí na krychle o hraně cca 15 cm a nacpou do forem ve tvaru bochánku.

Bochánky se stlačují zvyšujícím se tlakem a následně se vyklepnou a putují do slaného nálevu. Po pár dnech (závisí na velikosti) se už jen potřou konzervační hmotou a jdou zrát. Na svět přichází Gouda 48+.

A jak to dělám já? Ráno sednu na kolo a ujíždím na chalupu. Podojím sousedce kozy a krávu (když dá 12l, tak už se jí práší z vemínka….). Přidám trochu jogurtu od Hollandie. Dám si kávu a chleba, který sama peče. Přidám syřidlo, prohňácávávám a nakonec scedím syrovátku. Nechám řádně odkapat. Natlačím do formiček a jdu na houby. Odpoledne vyklepnu a rozhodnu se, co dál. Jedu-li směr Praha, tak část zaudím, aby mi sýr přežil cestu.

Výsledek je pokaždé trochu jiný. Jaký byl ten minulý máte možnost přijít ochutnat zítra na bar Vinografu od 15h. A snad spolu najdeme i vhodné párování s nějakým pěkným vínem.

Nádherný barokní zámek Schloss Halbturn se nachází  v dosahu císařského kočáru Marie Terezie, ba co více, nachází se přesně na obrátce kočáru jejího veličenstva. Zdejší vinice poskytovala už v dobách dávných natolik krásná vína, že se na dvůr císařský dodávala. To a mnoho dalších zajímavostí se dozvídám od zástupce vinařství Schloss Halbturn pana Aumüllera, který nám vinařství představuje. Oblast Burgenland se vyznačuje několika specifickými vlastnostmi. Předně Nesiderské jezero pracuje jako akumulátor, jež v noci vyzařuje teplo (to např. zabraňuje úspěšnému pěstování ryzlinku, jež potřebuje chladné noci). Dále samozřejmě ochranný vliv Alp a velmi nízká nadmořská výška.

Degustaci jsme počali svěžím veltlínem Koegnigsegg Velt 1. 2008 zelenkavé jiskrné barvy. Oproti klasickému veltlínu např. z Kamptálu cítím více jablek (prý Golden Smith) a pro veltlín povinné citrusy, nicméně méně bílého pepře na špičce jazyka. Lehce minerální.

Imperial Weiss je kupáží Chardonnay 2006, které leželo na kalech a zrálo 11 měsíců v novém barikovém sudu a Savignonu vyrobeného klasickou cestou (fermentace v nerezu a dozrávání 8 měsíců v použitém barikovém sudu), jež poskytl vínu kyselinku a svěžest. Víno má sytou nazlátlou barvu a tvoří pomalu stékající slzy. Vůně je velmi intenzivní, plná nasládlých broskví, angreštu, sladkého koření a kouře. Nemohu se dočkat prvního doušku, ale vůně se stále mění kroužením skleničky a nenechává mě usrknout. Jedním z mála vín, které nemám rád je barikované CH z nového světa, tudíž mám i drobné obavy z chuti. Ty se rozptýlí v okamžiku, kdy se mi rozběhne po jazyce koncert chutí začínající broskvemi, angrešty, poté máslovými hruškami a v předlouhé dochuti decentní tousty s máslem. S takovou skleničkou bych se dokázal mazlit celý večer. Dokáži si představit, jak umí krásně doprovodit mladé jehněčí.

Sero 2007 je zvláštní jméno pro rosé z typické rakouské odrůdy Zweigeltrebe. Barva je tmavě růžová lososová, vůně jahůdky a maliny a trošky koření. Chuť je osvěžující, mírně perlivá a plná malinové šťávy a jahod. Moc se mi líbí jako bazénové nebo grilovací pití, nicméně moje chuťové pohárky se stále opájejí předchozím vzorkem.

První červené Zwei 1 2007 je ze stejných hroznů jako rosé, tedy 100%  Zweigeltrebe. Z přednášky Jakuba Krále plné emocí se dozvídám, že víno leželo po 12 měsíců na velkých použitých dubových sudech. Barva tmavého granátu, vůně švestek a povidel po chvíli černých třešní. Chuť následuji vůni tzn. kupa tmavého ovoce od švestek až po ostružiny s trochou příjemné kyselinky.

Následně jsme chutnali 100% Pinot Noir 2006 jehož hrozny byly ručně sbírány a vybírány byly jednotlivé bobule. Víno dozrává 13 měsíců v nových barikových sudech z Burgundska. Barva jasně prozrazuje klasický třešňový pinot s lehce nazrálými okraji. Na nose cítím třešně s kořením. Chuť je krásně uhlazená nasládlá taninny jako černé třešně srdcovky s trochou koření. Dochuť je nesmírně dlouhá a zprvu se bojím napít znovu, abych neporušil tu úžasnou chuť. Láhev je uzavřena screwlockem, přesto se marketingový ředitel vyjadřuje pozitivně k možnosti archivace.

Imperial Rot je kupáží Cabernet Sauvignon – Frankovka – Merlot – Cabernet Franc.

Pán Král při popisu tohoto skvostu poskakuje před námi se sklínkou v ruce. Jeho nadšení pro Imperiální červené nezná mezí a já začínám mít obavy o čistotu jeho košile. Víno ve sklínce roztáčí velmi vášnivě. Nos má téměř na dně sklínky a má k tomu dobrý důvod. 15 měsíců na bariku z 50% nových. Barva je opět velmi temná až nafialovělá po merlotu hádám. Na nose miluji krásný komplex sladkého koření podepřený a švestkových povidel. V chuti mi vystupuje ze všech zastoupených odrůd nejvíce švestkový merlot, ale pan Aumüller mi později prozradí, že předpokládá vrchol vína za 10 let ( tomu odpovídá i korek). Tou dobou už půjde do popředí frankovka a víno se stane ještě komplexnějším.

Mě osobně a mé srdce si získal pinot. Jak poznamenal pan Aumüller, člověk ho miluje nebo nenávidí. Já se řadím od teď do první skupiny. Nevěřil jsem, že Rakousko umí taková červená vína. Kdo chce poznat kouzlo Burgenlandu ať se podívá na ,http://www.invinotrading.sk/?go=podmienky&lng=1 .

S kamerou jsme se vypravili do popického vinařství Sonberk. Krásnou budovu od Josefa Pleskota jsme si prohlédli s enologem Oldou Drápalem a ochutnali mladá vína z tanku. Doma ve Vinografu jsme pak ochutnali tři vína z řady Velký Sonberk. Sauvignon, Rýnský Ryzlink a Pálava ze Sonberku jsou výborným dokladem toho, že se na Moravě dělají krásná vína.
Vy je můžete ochutnat od pondělí do pátku ve Vinografu. V pondělí na vás za barem čeká Ondra Kopička, v úterý Klára Kollárová. Těšíme se na vás.