Lokus červený, Vinařský dvůr - Vinograf Bar & Blog  

Recenzujte! Videodegustace Články Školička Na cestách Létající sommelieři O Vinografu

Pozvánky do sklepa Vzdělávání Zábava Naše tipy (ne)Vinný lístek Kontakt
                           ...opět hledáme barmana/sommeliera. Víte o někom? Máte zájem? Napište nám na bar@vinograf.cz...                           

Lokus červený, Vinařský dvůr

komentáře: 0

víno pro vás za recenzi!

13. března 2011, Martin Kameník a Kristina Kotková
profil vína a komentáře
: klikni na láhev 
(a přečtěte si též předcházející text ZDE)

Začneme od konce…

Posledním chodem byl čokoládový cheesecake. Sáhli jsme tentokrát po desertním víně od pana Jana Stávka, a ukázalo se to býti  volbou více než zdařilou. Honza, který vína vyrábí pod hlavičkou Vinařského dvora je vinařem tělem i duší. Patří do vinařské rodiny s dlouho tradicí.  Vystudoval Mendlovu zemědělskou a lesnickou univerzitu a pak dostál svému jménu a jako v pohádce, kde se Honza do světa na zkušenou vydal, vyrazil i on sbírat další vědomosti. Jestli si s sebou zpět přivezl princeznu nevím, ale zkušenosti určitě. Honza žije v malebné obci Němčičky v břeclavském okrese a specializuje se na výrobu fortifikovaných vín, na která má spolu s pouhými třemi dalšími vinaři koncesi. Tato vína se vyrábí tak, že se do kvasícího hroznového moštu přidá jemný vinný destilát, čímž se kvašení zastaví a ve víně tak zůstane vysoký zbytek přírodního hroznového cukru. My jsme si od Honzy vybrali lokus červený ročník 2008, vyrobený z odrůdy Cabernet Moravia. Má 16% alkoholu a 62g/l cukru. Voní po dubovém dřevě, fialkách a slabě po pendreku. V chuti lze snadno objevit tóny pražené kávy, hořké čokolády a vanilky. Lokus s cheesecakem jakoby se pro sebe narodili. Tato kombinace nás přiváděla k extázi.

A to je vlastně vše.

Fortifikáty typu portského se všeobecně skvěle hodí k desertům, což naše kombinace jednoznačně dokázala. Lokus zraje na starším sudu typu barrique po dva roky, takže neuvěřitelnou plnost a hutnost vína navíc doprovází lahodný vanilkový toast, vůně tabáku a čokolády. U červené varianty není o čem diskutovat, lze ji podat jen tak večer ke krbu a vlkodavovi ležícímu před ním, nebo právě k desertům na bázi čokolády. Cheesecake vyrobený z ¾ KILOGRAMU čokolády je jedna varianta, zdravá asi jako spadnout ze skály.

Další možností, při které vám začnou kornatět cévy je sacher dort- taky důstojný partner pro tato vína

Hlas lidu

Kombinace (Čokoládový cheesecake + Lokus červený Vinařský dvůr Němčičky)

1) Popište kombinaci jedním slovem (vyhněte se slovům jako „dokonalý“, „vynikající“ – Jíte zadarmo! Chápeme, že jste nadšení, ale buďte nápadití!)
T:  WOW
M: čokofialka
K:  láska na první pohled (jó, ty jednoslovné charakteristiky mi prostě nejdou)

2) Nejlepší součást chodu (Víme, všechny jsou skvělé, ale život je otázkou priorit)
T: no dort přeci
M: Jednoznačně dort + víno v hubě
K:ccheesecake – jednoznačně nejvíc nedietní jídlo po … (Dál to nejde přečíst asi jak K. dostala hyperglykemický šok)

3) Víno – Zkuste trochu popsat jaké je a jakou chuťovou kombinaci vytváří s jídlem (Př. : Červený a suchý – špatně)
T: prý cítím dubové dřevo – hahaha ( pozn. redakce. : slečna T. nemá žádnou psycho-sociální poruchu, dokonce úspěšně studuje lékařskou fakultu)
M: fialky, konvalinky, šeřík, v chuti fijalkové bonbony
K: Je v něm cítit čerstvé dřevo, fialky spolu s mentolem.

4) Prostor pro volný komentář …
T: MŇÁÁM  (opět doplněno obrázkem)
M: 1*
K: Sedí s cheesecakem jako prdel na hrnec. Perfektně se doplňují, ti dva se pro sebe narodili.



Cuveé Stará Hora 1977 Modrý Portugal + Frankovka + Neznámo

komentáře: 1
Cesta na Pustka

Cesta na Půstku

Pocity. Chutě. Vůně. Proto to všichni děláme. Proto ochutnáváme, diskutujeme, hádáme se a znovu ochutnáváme. Je to zážitek. Zkušenost. Něco v nás se mění. Je to živelné a úchvatně krásné. Je to mnohotvaré. Víno. Vztah.

Ochutnat staré víno. Koluje o něm spousta vtipů, mluví se o něm. Podle mě mnoho lidí  pořádně neví o čem, protože kolik z nás ochutnalo skutečně stará vína? Nemyslím vína vyzrálá pět, sedm let, ale vína třicet, čtyřicet let stará. Pokud se zvedá víc než třetina přítomných rukou, uctivě se skláním. Kdo ale chutnal třicet, čtyřicet let stará vína z Moravy? Pokud je Vás stále dost, mám poslední omezení. Kolik z Vás ochutnalo třicet let staré víno, které udělal a nalahvoval váš vlastní dědeček?

Představte si tuhle situaci. Všude kolem vře vřava klasické rodinné oslavy. No ne úplně klasické, protože tohle jsou Němčičky, a kdysi dávno jedna z nejvlivnějších rodin v této vinařské vesničce. Moje stařenka sedí a vypraví…jak to bylo dřív. Vedle mě sedí její sestra. Občas taky něco přidá. Na to, že se narodily obě těsně po první světové válce, je to vyprávění čisté jako křišťálová voda… Ehm, víno.

Dozvídám se, že jsme nikdy vlastně nebyli vinaři. Samozřejmě, každý měl sklep, a i ten náš už pamatuje hlubokou minulost. Dělali jsme víno. Každý ho dělal. Ale můj pradědeček Jan i můj dědeček Antonín měli nejlepší koně široko daleko. Otec mi často vypráví, jak Šiml a Fuchs vypekli nejednou panské koně. A co prováděli s plně naloženým vozem…

Vinohrad

Vinohrad

To, co se mi ale celým vzpomínáním táhne jako červená nit, je láska. Láska k půdě. Čistý vztah založený na tvrdé práci a poctivém přístupu k zemi. Zem je to co mě živí. Víno, meruňky, jatelina. To všechno je zem. To všechno jsme my. Ne nadarmo používá Marek Vácha výraz Tančící skály. Byla nám dána k obdělání a vydává za to své plody. Bez úcty k zemi nebudeme nikdy moci říct, že jsme poctivě žili.

Půda. Zem. Staré Hory. Půstka. Babička beroucí mě do náruče. Dědeček pokuřující,  s vážným výrazem. Vinobraní.

Původně jsem chtěl psát o perfektně vyvážené chuti, strukturovaném třísle a ovocné kyselině onoho ročníku 77, který jsme pili. Chtěl jsem vyzdvihnout jeho lehkou grácii a zároveň hlubokou sametovou ovocnost, kterou umí dát jen Portugaly ze Starých hor. Myslím ale, že se mi pocity z dokonalosti vína scelily v jedno spolu s pocitem pokory, lásky a obdivu, který cítím ke svým předkům. K těm, kteří milovali svou zem.

Pro celkový vývoj Němčiček, jejichž obyvatelé byli vždy závislí na zemědělství, především pak na vinařství a ovocnářství, jsou charakteristickými údaje ze 17.st. Tehdy nebyla v Němčičkách kromě zahrádek kolem domů žádná zemědělská půda. Bylo zde 434 měřic vinohradů užívaných a 550 měřic vinohradů pustých (1674). Majetkové rozdíly mezi obyvateli byly minimální. V tomto ohledu měly Němčičky v rámci celého dnešního břeclavského okresu zvláštní charakter. Všechny ostatní obce měly vždy lánovou půdu nebo alespoň domky s poli. Němčičky neměly jiných usedlostí než domky bez půdy. Co do rozlohy vinohradů byly Němčičky šestou největší vinařskou obcí na Moravě. Zdroj : nemcicky.cz

 

Větřák

Větřák