Ochutnávat je jako objevovat novou krajinu, poslouchat hudbu nebo vracet se do dětství ve vzpomínkách.

Když mi Klára poprvé říkala, že budeme mít na baru lanýže, strašně jsem se těšil, až je ochutnám. Kaviár, stará vína, plesnivé sýry a lanýže… Vždycky jsem si říkal, co na nich těm prasátkům tak lahodí. A byl to přímo epesní zážitek. Všechno od dubového hájku, přes jemnou houbovitost, až po delikátní hliněný koneček. Cítíte Piemont. Ale to není všechno. Prostě je to lanýž. Když se mě pak maminka ptala: „Jak ty lanýže chutnají?“ Zjistil jsem, že to těžko dokážu popsat. „To bys musela ochutnat.“, vyhrkl jsem. Chuť se prostě popsat nedá. Lze se k ní slovy přiblížit, ale zažít je tisíckrát víc.

Jednou měl můj učitel na hodině krevetový sendvič. Zeptal jsem se ho: „Jak chutnají krevety?“ Říká mi: „Krevety chutnaji jako krevety. Stejně tak kuře chutná jako kuře! Jak bys popsal někomu chuť kuřete?“ Jde to těžko, sami si to zkuste…A o to nám v baru jde. Abyste si mohli ochutnat lanýže, lokši s pečienkou nebo třeba domácí akátovo-lipový med a ořechy v něm namáčené.

To, co platí u našich gastro specialitek, platí u vína dvojnásob. Ne, dvojnásob je málo, platí to alespoň tisícinásob. Máte rádi hutné červené víno? Křupavé mladé ročníky? Itálii? Sladkobolné nekonečno? Pokusíme se s vámi vybrat. Ne vždycky to vyjde napoprvé. Někdy je to druhé víno, někdy až sedmé. Ale my chceme tu cestu s Vámi podstoupit, bavit se o tom, co máte rádi. Nemusíte mít strach, účtenka nebude vypadat jako ta, kterou platíte letos v zimě za plyn. Bude úplně prázdná, pokud selžeme a nic pro Vás nevybereme. To se ale, díky Bohu, stane jen málokdy. Nerad bych parafrázoval právě onen reklamní slogan, však víte to o výběru, a jak každý bude spokojen. Je to ale náš prvotní cíl, tak proč ne – „U nás si vybere každý!“

Pointa je jasná. Možná byste chtěli ochutnávat, ale bojíte se, i když nebudete muset platit. Nebo je Vám to jen hloupé, stydíte se. Téměř pokaždé když se zeptám, nechcete něco ochutnat?, díváte se stranou a říkáte: „Ále, né, já jsem doma jedl,“ Nebo,„děkuji.“

Aby nebylo dost klišé – já mám své hosty rád. Ke každému, kdo překročí práh baru, mám hned od začátku zvláštní vztah. Ať je to pán, který požádá jen vodu na zapití prášku nebo je to člověk, který si se mnou hodinu povídá a utratí u nás fůru peněz. O to totiž nakonec nejde. Jde nám o to, aby toho všichni ochutnali co nejvíc. Aby Vás to bavilo, a třeba jste si to dali příště zas. Jenom tak bude náš bar Váš.

Pokud jste někdy v závěru roku zavítali na Slovensko, přesněji na Bratislavské vánoční trhy, měli jste možnost ochutnat jednu extatickou pochoutku: pečienkovú lokšu ! (Pečienka = játra. V lokšovém kontextu rozuměj: husí játra). Pečienková lokša je věc, která dokáže člověka uvést do obžerné euforie. Pokud jste investovali nějakou tu kačku (dnes už nějaké to eurko) do vysondování, který z desítek stánků na Hlavnom námestí prodává ty nejlepší lokše, pak jste byli odměněni nacpaným břichem a objevným zážitkem (a zjištěním, že ne všechno zlatem jest, co se třpytí). Pokud jste neinvestovali, nebo jste tam dokonce vůbec nebyli (sic!), vězte, že jsme to odpracovali za vás a to nejlepší jsme vám přivezli do Vinografu. Ty nejlepší lokše se nazývají “Grobské”, odvozeno od názvu obce Slovenský Grob, kde se specializují na lokšemi obložené pečené husy a na husí játra v husím sádle - další orgastickou záležitost, u jejíž konzumace se nemluví, přičemž slyšet je (kromě neartikulovaných výkřiků, mlaskání a hekání) pouze hlasité kornatění tepen.

Přijďte si pečienkové lokše připomenout (nebo se s nimi seznámit) k nám ! Vybereme vám k nim skvělé víno !

Tentokrát jsme zase trochu ujeli do jídla a připravili jsme si pro vás specialitku.:-)  Jak jinak, kapří, s ohledem na šíleně se řítící Vánoce !  A jak se to jmenuje? Kapří krokety, ale nám se líbí víc Kapr dokulata. A pozvali jsme si na pomoc profíka a kamaráda, kuchaře naší nejlepší restaurace La Degustation Boheme Bourgeoise Dalibora Křivánka. Ten pro vás ve Vinografu kapří  krokety vytvoří a bude je prezentovat.  Přijďte tedy 9.12. od šesti večer, chcete-li s Daliborem nebo Klárou něco k tomu konzultovat. A nebo se prostě skvěle nadlábnout!  Sám kuchař vám jistě rád tuhle dobrotu naservíruje….

Myslím teda po tom zážitku z natáčení, že jestli se opravdu necháte zlákat a zkusíte si to uvařit doma nebo přijdete toho 9.12., tak až budete chroupat tuhle osmaženou a fakt chřupavou kaří dobrotu, namáčet jí v domácí tatarce a zapíjet vínem, které jsme za vás a pro vás  k téhle delikatese  navrhli a vyzkoušeli, budete na chvilku úplně šťastní :-) A nejen proto, že kosti tady nepředstavují žádné nebezpečí :-)

(=ideální pro děti a odpůrce vánočního kapra kvůli jeho kostím!)

 Tak dobrou chuť !