Je už nějakou dobu jasné, že ročník 2010 byl extrémní. Tedy extrémně složitý a nepříznivý. Mnozí vinaři ještě ani nenalahvovali a stále se perou s bláznivou mírou kyselin ve vínech. Minulé roky, které byly ve znamení vysokých cukrů (což je spíše mentální než technologický problém vinařů) jsou vystřídány ročníkem, který nutí vinaře k hlubokému (tentokrát spíše technologickému) zamyšlení. A jen někteří v této zkoušce obstávají. A to ti nejlepší, kteří mají názor a znají dokonale své umění/řemeslo.

My jsme absolvovali náročnou degustační cestu, abychom do našeho baru přivezli “úlovky” od těchto vinařů. Výsledkem by měl být výběr do našeho portfolia vín, který nejen ukáže složitost a etrémnost ročníku 2010, ale ukáže současně výborné zvládnutí všech vinařských nástrah. Některá vinařská jména znáte a některá jsou pro vás možná nová. Z obou táborů vám máme co nabídnout.
Však se podívejte… je to jen menší ukázka toho co nového máme, ale s chutí do toho :-)

Nás zajímá víno jako kulturní produkt. Víno je takové mimo jiné i proto, že na jeho podobu má klíčový vliv terroir. A nedílnou součástí terroir jsou i lidské vlivy určené tradicí, respektem k přírodním hodnotám a rodinnými, firemními nebo místními zvyklostmi. To jsou základy dávající vínu úplně odlišný rozměr ve srovnání třeba s pivem nebo jinými populárními nápoji. A dál: rovněž konzumace vína je skvostným kulturním zážitkem, zejména pokud si konzument vína dopřeje tu radost víno si pro sebe zhodnotit, vychutnat, poznat jeho kladné stránky, zkoumat záměr tvůrce, hledat ve víně projevy teroir… Prostě odhalit a poznat skutečné umění vinaře. A ještě dál: spojení vína a jídla, kde dochází k umocnění zážitku, a to opět veskrze kulturního. Jistě – vínem se lze zcela nekulturně vožrat a jídlem přežrat :-) …ale to je zcela jiný příběh :-).

Nedávný náš počin Dekadentní degustace (viz zde) nás přiblížil k tomu, co jsme vlastně chtěli dělat (a sporadicky dělali – viz naše někdejší vernisáže) už dávno: propojit více víno a kulturu. To se samozřejmě dá dělat různě, od “lehkých” forem až po ty “těžké” :-) My si na vás možná postupně vyzkoušíme všechny, ale pro začátek začneme takhle:

Filmové pochoutky
Cyklus večerů, ve kterých budeme promítat filmy převážně s vinnou, vinařskou a gastrotematikou. 

Hudební pochoutky
Cyklus večerů s hudbou a vínem.

Divadelní pochoutky:
Cyklus komorních divadelních představení.

Večerní školička vína:
Cyklus komorních divadelních představení.
  

Úplně jiný případ je Michael Krüger, náš častý host v hotelu i v baru, jehož společnost WEINSEGLER dováží česká vína vína (http://www.weinsegler.de/). Odpusťme mu na chvíli ty Temláře, co má v nabídce (holt i němečtí konzumenti často podléhají atraktivitě ambaláže bez ohledu na obsah :-) a využijme příležitosti, abychom se něco dozvěděli o Míšeňských vínech.

Oblast Míšeň je nejmenší vinařskou oblastí v Německu o rozloze cca 470 tis hektarů, rozprostírá se v okolí Drážďan (tedy co by kamenem dohodil – udělejte si výlet !). Jde současně o nejsevernější a nejvýchodnější vinařský region Německa.

Nechme tedy Michaela, aby nás v krátkém šotu seznámil s tímto regionem a taktéž ochutnejme něco z míšeňské produkce. Tato vína budou na baru od pondělí 7.2.2010 pro vás otevřená. Není jich však mnoho tak neváhejte.

Video obsahuje i české titulky, které si aktivujte ve spodní liště videa. Příjemný zážitek…

Na Vinografu máme další specialitku. Je jí med od mého otce – Jana Kameníka. Tedy je od jeho včel, ale o tom až za chviličku. Můj otec své včely miluje. Zapomeňte na ochranné obleky, kukly, rukavice a podobné pomůcky. Můj otec chodí ke včelám v montérkách a nátělníku. Nikdy není oteklý. Včelaří už třicet let a žihadla ho nějak přestala zajímat. Když mají včely obzvláště špatnou náladu, večer si žihadla z víček a rtů vytahá a natře jodem. Ale to se moc často nestává. Jak jsem řekl, můj otec včely miluje a ony milují jej.

Neodpustím si paralelu s výrobou vína. Stejně tak jako vinař už z jara začíná ošetřovat svůj vinohrad, postupem léta stříká, vylamuje, zastrkuje, sečkuje a pak očekává úrodu, kterou musí sklidit a zpracovat, i můj otec pečuje o své včely. Ošetření proti nemocem, přikrmování, čištění a spravování úlů, kontrola matek, plodu a pak vytáčení – onen vytoužený okamžik. Můj otec pro své včely žije, a to je poznat na výsledném produktu. Jeho med je čistý. Ne čistý ve smyslu purifikace chutě a vůně, tak jak se s tím můžete setkat u medu z obchodů, který má s tím naším medem pramálo společného. Je čistý ve smyslu přírodního procesu získávání medu, šetrným a láskyplným zacházením se včelami, pečlivým výběrem polohy umístění úlů. Je v něm slunce z hořícího léta na Jižní Moravě, voda kterou si včely sami mění k obrazu svému. Je v něm vůně rozkvetlého akátu i třešně. Med je většinou směsný, i když jednou kvete víc akát, podruhé řepka. A jejich tóny se v té které snůšce více projeví.  

U nás ve Vinografu med podáváme k sýrům, se nimiž tvoří skvělý kontrast: sladkost – slanost. Pokud ale budete chtít ochutnat jen tak, klidně si řekněte – dáme kousek tekutého zlata každému.