10:25

Vcházíme do vinařství a jdeme rovnou na věc. Styl, jakým majitelé pojmuli budovu vinařství, se nám nelíbí, tak to snad zde vyráběná vína vylepší.

Specialitou vinařství je výroba medového vína tzv. Mead. Jde o alkoholický nápoj vyrobený fermentací medu s příměsí vody. Ochutnali jsme dva vzorky tohodle produktu a dozvěděli se, že podle keltské tradice nemohla být žádná svatba kompletní bez medového vína. Tvrdí se, že anglické slovo líbánky (honeymoon) pochází z tradice, při které novomanželé pili medové víno při úplňku. Mělo jim to zajistit dlouhý život a štastné manželství. Zajímavé, ale mým šalkem čaje medové víno není.

Krom medových vín jsme ochutnali cuveé Semillion  (80%) a Sauvignon blanc (20%) 2007 s aromatem medového melounu, lučních květin a angreštu. Hezky aromatické, ale jinak vcelku krátké víno. Z červených vín bylo nejzajímavější cuvée Meritage 2006. Pojmu Meritage se v Kanadě používá k označení vín vyrobených z nejrozšířenějších modrých odrůd Bordeaux. V tomto případě šlo o 60% Merlotu a 40% Cabernetu Franc. Víno zrálo 10 měsíců ve francouzských barriquových sudech. Ve vůni i chuti bylo cítit na můj vkus trochu moc vanilky a dřeva, ale zachytit se daly i příjemné tóny kakaa a ostružin. Ostatní vína nás nijak neoslnila. 

12:30

Náš odjezd z vinařství uspíšil příjezd jistého folklorního souboru, který začal před vinařstvím nacvičovat podivný tanec připomínající kousky našich sousedů -  bavorů. Ten jen dokreslil prapodivnost tohoto vinařství. Možná jsem moc zaujatý, přiznávám, že někomu se tam může líbit.

13.30

Piknikujem u vraku lodi na břehu Ontarijského jezera – bagetku a skvělý místní sýr typu Camembert. Jako vyjádření solidarity s řidičem Davidem k tomu popijíme džus, ikdyž láhev místního Cabernetu Sauvignon by se hodila více.

14:15

Míříme  na východ k městu St. Catharina, které je hlavním centrem tohoto vinařského regionu. Cíl naší cesty je ovšem  severovýchodněji ve městě Niagara-on-the-Lake. To by se dalo označit Mekkou výroby skvělého kanadského ledového vína. Každoročně se tu v lednu koná Niagara Icewine Festival neboli Niagarský festival ledového vína. Tento rok se konal již 15. ročník. Milovník sladkého ledového vína se ocitne v ráji. Čekají na něj vinné bary rozlévající ledové víno, pražené kaštany, výpravy do přilehlých vinařství, semináře, recepce, restaurace připravující speciality snoubící se s ledovým vínem. Pokud byste chtěli strávit třeba týden obklopeni ledovým vínem, postará se o to 16. ročník, pod heslem “Když zlato potká zimu” , který začíná 14. ledna 2011.

14: 20

Silnice, po níž jedeme do Niagara-on-the-Lake, je lemována skvělými ontarijskými vinařstvími, jako jsou Southbrook Vineyards, 20 bees Winery nebo Stratus.

14:30

Zastavujeme ve vinařství Hillebrand, v jednom ze špickových, cenami ověnčených, progresivních vinařství. Jde o prototyp klasického vinařství zde na Niagarském poloostrově. Moderní komplex budov skrývá technologické zázemí o jehož zařazení na stupni hi-tech technologii není třeba diskutovat (díky investicím v posledních několika desetiletích je většina vinařství skvěle vybavena). Velkoryse jsou pojaté i prostory pro  návštěvníky, kterých se tu během dne vystřídá mnoho desítek. Nemůže chybět skvělá restaurace přímo ve vinařství, v které se snoubí místní vína s regionální kuchyní. Výlety za obědem do vinařství spojené s degustací patří k oblíbeným kratochvílím vínomilců z nedalekého Toronta (co se týče gastronomických služeb, má před sebou moravská vinařská turistika ještě dlouhou cestu..).

14:40

Vstupujeme do degustační haly, kde se nás okamžitě ujímá milá dáma. Vzhledem k tomu, že jsem nepodcenil přípravu, chrlím na ni svůj seznam vín, které bych chtěl ochutat.  Po krátké konverzaci týkající se jednotlivých vín, jejich úspěchu na soutěžích atd. nás paní posílá do V.I.P. zóny v prvním patře vinařství.  Nezbývá nám než poděkovat. Možnosti ochutnat jen pár základních vín spolu s ostatním návštěvníky ve velké degustační hale v přízemí je nám nahrazena útulnou, umě udělanou degustační místností, kde nám dva sommeliéři nabízejí celý sortiment vinařství Hillebrand.

Degustaci začínáme nijak složitým, ale příjemně ovocným suchým sektem Trius Brut. Cuveé složené ze 70% Chardonnay a 30% Rulandským modrým je  vyrobené klasickou champanskou metodu, tzn. zraním v lahvi, leželo více než dva a půl roku na jemných kalech. Pěkný začátek.

Chutnáme vína vína z Artist serie. Řada jednoduchých nebarriquovaných vín opatřená etiketami vytvořenými mladými ontarijskými umělci. Část peněz z prodaných vín jde právě na jejich podporu. Příkladné snoubení vína a umění!

Degustační lahůdkou je potom ochutnání tří různých Chardonnay z řady Showcase,  hrozny pocházejí se stejné vinice, byly sklizeny ve stejný čas i kvalitě. Jediné co je odlišuje je použití tří různých barriquových sudů od předních francouzských výrobců. Zážitkem vskutku vzrušujícím bylo sledování toho, jak se chuť vína proměňuje podle toho, jakým způsobem byl sud toastován, zda byl již předtím použit či jak dlouho bylo víno v sudu ponecháno.

Mezi červenými víny mě nejvíce zaujmulo cuveé Trius red 2008, složené z odrůd Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot a Malbec. Plné víno, s aromatem sladkého koření, třešní a švestek, bylo pěkně pitelné díky jemným nazrálým taninům a dobrou prací s barriquovými sudy při zrání vína.

Nakupujeme vína co nás zaujala a míříme k východu. Tam nás odchytává stepilá hosteska, která nám nabízí k ochutnání zrovna na trh uvedené nové ledové víno vinařství Hillebrand. Dlouho přesvědčovat nás nemusí. Riesling 2008 je skvělým příkladem tolik ceněných kanadských ledovek. Jedinečnost tohoto vína spočívá v delikátní kyselince, která skvělé vyvažuje přirozenou sladkost a aromatiku.

15:40

S ještě doznívajícím chuťovým vjemem v ústech nasedáme do auta a odjíždíme směrem k městečku Niagara-on-the-Lake - cíli naší dnešní cesty (u prvního slova poslení věty tohoto článku dává Sidney Crosby gól a Kanada se stává vítězem olympijského turnaje).

7:05
Stojím na rohu ulic Gerrard a Ave a srkám espresso ze Starbucksu. Z kelímku se dozvídám, že podle pana Stevensona, jistého amerického futurologa, je člověk, který přistane na Marsu, už na světě. Je to dívka žíjící pravděpodobně v   Indii.
Zajímavé.

7:10
Prátelé už přicházejí. David s Jančou, čeští přátelé žijící v Torontu a zrovna-na -návštěvu-dorazivší maminka Davida. Nasedáme do vypůjčeného VW.
Vyrážíme.
Naším cílem je Niagárský poloostrov, centrum vinařství v oblasti Ontário, která je  největší vinařskou oblastí Kanady vůbec.
Se zastávkou v IKEE, kde probíhá nákup rohožek do koupelny, nám cesta do srdce vinařské Kanady zabere s centra Toronta slabé dvě hodiny.

9:00
Odbočili jsme z hlavního tahu a vyjeli na “vyvýšeninu” (lavici, terení zlom, jak chcete oni tomu říkaj bench) táhnoucím se celým poloostrovem. Ta se po obou stranách svažuje k Ontarijskému a Erijskému jezeru, které polostrov obklopují. Polohy a půdy na této pahorkatině se berou všeobecně jako kvalitnější, než ty přimo  na břehu jezer.

9:10
Parkujeme na štěrkovém parkovišti vinařství Thirty Bench. Je ještě zavřeno tak se procházíme kolem.
Ráno.
Klid.
Jsme tu na doporučení známých a je nutno podoktnout, že to byla dobrá volba. Dřevěná stodola, kde je umístěna celá výroba vína, působí příjemně venkovsky a dává zapomenout na ruch velkoměsta, z kterého jsme zrovna vypadli. Okolí stavení je plné vinic, ve kterých jsou právě dozrávající hrozny zabaleny do protiptačího pletiva, které je rozhodní lepší řešení než zařízení nainstalované u sousedního vinařství déle po stráni. To k tomuto účelu využívá automaticky řízenou “rušičku”, která v přesných intervalech vydává výstřel, po kterém jsem měl několikrát úmysl skočit do zákopu.
Účinné.
Nešetrné.

9:20
Po chvilce přijela milá paní, otevřela prodejnu. Jsme první dnešní návštěvnící. Krásný prostor se světlou dřevěnou podlahou působí velmi útulně, ale na druhou stranu profesionálně  a přehledně. V zadní části místnosti s mnoha okny s výhledem na vinice je sedm stolků plně vybavených na degustaci vín, která toto vinařství produkuje.

Vybíráme si osobnější popovídaní s milou paní, která nám velmi erudovně a zapáleně osvětluje filosofii vinařství. Vysvětluje, že hrozny pocházejí výhradně z vlastních vinic. Ty se rozkládají v apelaci Beamsville Bench, malé subapelaci rychle rostoucího Niagarského vinařského regionu.  Její hlavní předností jsou příkré svahy, na kterých vinařství pěstuje svůj vynikající Ryzlink rýnský. Srdcem vinařství je Natalie Reynolds. Studovala na CCOCI (Cool Climate Oenology and Viticulture Institu), jedné z mála škol v Severní Americe specializující se pěstování vína v chladnějších podmínkách. Zkušenosti sbírala také ve vinařstvích na Novém Zélandu.

Poté ale zjišťujeme, že výřečnost milé paní se neomezuje jen na filosofii vinařství, ale i na popis jejího dosavadního života.
Nevadí.
Je milá.

10:05
Nasedáme a odjíždíme jen o kousek dál do Vinařství Rosewood Estates, které nás zajmulo už při pohledu ze silnice svojí zjevnou nevkusností připomínající české podnikatelské baroko počátku 90. let.

Ale tu chvíli, co trvá cesta, využívám ke vstřebání dojmů z ochutnaných vín v Thirty Bench. První jsme ochutnali Riesling 2008. Suché víno, s vynikající kyselinkou a mineralitou, takovou jakou mají německá vína z oblasti Mosel- Saar- Ruwer. Celkový dojem vína je však nezaměnitelný. Citrusové aroma spolu s mineralitou a dlouho trvající dochutí dělá z toho vína skvělý příklad mladého kanadského ryzlinku. Další na řadě byl Small Lot Riesling ‘Triangle Vineyard’ 2008. Zde již bylo více cukru (11, 9 g), ale v kombinaci s 8 gramy kyseliny bylo víno velmi harmonické. Středně tělnatý ryzlink s vůni medového melounu a chutí bílých broskví byl krásně pitelný, ale svého vrcholu se  dočká teprve za 2 až 3 roky.

Mezi červenými víny mě nejvíce zaujalo základní cuvée vinařství Thirty Bench s jednoduchým názvem RED 2007. Jde v Ontariu o velmi popularní „ bordeaux směs“: 55% Cabernetu Franc, 40% Cabernetu Sauvignon a 5% Merlotu. Rok 2007 byl hodně teplý a celkově skvělý pro červená vína, zvláště pak pro Cabernet Sauvignon. Vína zrála rok v amerických a francouzských dubových sudech.  Víno s tmavě fialovou barvou, v jehož aroma lze nalézt černé plody, pepř, ale i vůni humidoru a čokolády. Sametové taniny spolu s chutí černého rybízu, koření a kůže doprovázejí zážitek z vína i v dochuti.

10:15
Přijíždíme.
Parkujeme před vinařstvím Rosewood, vysedáme a vykračujeme  směrem k sádrové labuti (při pohledu na ni mě napadá analogie s přihraničními českými trpaslíky) stojící před vinařstvím. Doufejme, že indická dívka, která za pár desetiletí dobude Mars, bude mít sochu o něco lepší..

Pokračování?
Příště!!!!!!!

Mikuláš byl na dohled a venku slunko topí na krátký rukáv. Ideální počasí vyrazit ze smogu Prahy a nabít se energií na nadcházející zimu. Času málo, Mělník takřka za rohem, volba jasná.

Z nádraží do naší cílové stanice, vinařství Vondrák, bychom s Vláďou měli minout mělnickou školu a prezentační místnost Betiny Lobkowitz. Samozřejmě nám to nedá a ve škole se vnutíme do provozu, kde se právě lisuje vavřín. Budoucí víno s 8mi gramy kyselin nám posílá chuťové pohárky do nepopsatelných grimas. Z takového moštu vidím krásný sekt či růžovku, ale červené? Nu uvidíme. Dostali jsme ochutnat i mladé červené. Lehké, svěží s kyselinkou, skoro alternativa bílého. Mámo možnost i nakoupit ze dvora, ale perfektní ryzlink 03 i slušnou 06ku známe, takže jdeme o dům dál k prezentační místnost Betiny Lobkowitz.

Zde je možnost za cenu 10 kč ochutnat 1 dl libovolného vína. My jsme se rozhodli pro dvě bílá cuveé.

První z nich Chardonnay & Pinot Blanc (07) Obsah alkoholu 12,5 %, zbytkový cukr 3 g/l, kyseliny 6,4 g/l, kabinetní víno. Je svěží víno lehčí struktury. Jemný a trochu bonbónový výraz vína působí trochu moc prázdně, krátce, a líbivě uměle. 165 kč bych utratil asi jinak.

Pinot Gris&Tramín (08), pozdní sběr. Obsah alkoholu 12,5 %, zbytkový cukr 5 g/l, kyseliny 6,0 g/l. Zajímavá kombinace odrůd voní nasládle po citrusech, broskvích, bezovém květu a růžích. V chuti je víno ovocné, trošku jako melounové žvýkačky, blumy nebo bonpary. Zbytkový cukr se zdá být vyšší. Víno je v pořádku, ale nás opět příliš nebaví. Cena 180 kč. Internet hlásí pro u obou vín potenciál lahvového zrání je 2-3 roky. Oba vzorky byly spíše zaměřené na líbivost a primární aromatiku.

Následoval Svatovavřinecké barrique (06). Obsah alkoholu 13,0 %, zbytkový cukr 2,0 g/l, kyseliny 4,9 g/l. Barva je sytá, intenzivní. Vůně mi není milá a ani nemám chuť ochutnat. Zvláštní. Internet avizuje chuť  komplexní, zakulacenou, odrůdově typickou. Výraz třešňové pecky, ostružin a borůvek, který harmonizuje s velmi jemným tónem barikového dřeva. Podle popisu jsem byl velmi zvědav, ale dostavilo se jen zklamání. Ovocitost upečená ročníkem 06 a barik tomu též nepřidal.

Zato Pinot Noir, výběr z hroznů, (06) nás vystřelil o patro výš. Barva světlá studená, zato v chuti hřeje 14% alkoholu (zbytkový cukr 2,0 g/l, kyseliny 4,6 g/l )a hromada dřeva z barikového sudu, kde víno 14 měsíců zrálo. Pro mnoho lidí to je jistě příliš silná káva. Nám se, ale dlouhá kořenitá chuť a višně v rumu líbí. Potenciál lahvového zrání má být 4-5 let. Paní prodavačka bohužel neměla smyl pro humor a 7x degustaci á 10kč v zavřené láhvi nám tvrdošíjně odmítala prodat. Sekt Bettina Lobkowicz vyrobený klasickou metodou kvašení v lahvi z ryzlink rýnského nebyl bohužel ještě k ochutnání. Můžeme se pouze těšit.

Ve Vinařství Vondrák nás přivítal asketicky vypadající mužík, pravý opak blahobytného p. Michlovského a temnou uličkou nás vedl do sklepa plného plastových tanků. Do koštovaček jsme dostali dva základní ryzlinky, ať nám ta fakta nepřijdou tak suchá, když ž jsme tak lační informací. Bc. Vondrák hospodaří na 10 ha vinic jižních svahů Labe. Půdy jsou kamenité (opukové), což se ve víně projevuje výraznou mineralitou. Ve výborných ročnících (00, 03, 05) dosahovaly mošty vysoké cukernatosti a hrozny bývají napadeny ušlechtilou plísní .

První dva rýňáky jak. a ps. (08) se nebojím označit za klasické představitele odrůdy z Čech. Ovocná citrusová vůně, u ps. se přidá i trocha lučního kvítí. Chuť hodně minerální limetkově svěží se zajímavou slaností i kořenitostí. Příjemné základní pití k jídlu nebo osvěžující aperitiv.

Rulandské šedé ps. (08) jsme ochutnali ve dvou variantách z odlišných tratí. První štíhlejší lehčí suché a druhé plnější tělnatější s lehkým zbytkovým cukrem. Líbila se nám obě, jenže došlo k rozkolu které více. Já vyzdvihoval plnost, harmonii, kterou cukr dodá pěkné kyselince vz. 2. Vláďa naopak říznost a křehkou eleganci vz.1.

Kerner ps. (08) v zásadě dost podobný ryzlinku, trochu plnější a kulatější v ústech. Rozhodně jedny z nejlepších zástupců odrůdy, co jsem kdy chutnal a myslí si to i hdnotitelé mnoha soutěží. Při následném nákupu na domácí přechutnání nám k láhvím přidával i nálepky s medailemi a oceněními. Zkusíme se na ně při popíjení střídavě dívat a nedívat. Schválně, jestli dosáhneme signifikantního rozdílu na 5 % hladině významnosti :).

Tramín červený ps. (08). Vůně méně výrazná než jsme zvyklí ze slunné Moravy, přesto odrůdu nezapře. Chuť překvapí výjimečnou suchostí, kyselinkou, lehkostí. V dochuti lehce kořenité. Ideální víno pro páry : kompromis mezi voňavým a suchým. Z letošní sklizně jsme chutnali ještě živé „víno“ z tanku, které již bude v kat. polosuchých. Překvapilo mě, jak řídí Bc. Vondrák kvašení. Žádná čidla zde nenajdete. Kvašení se zastaví vytažením tanku ze sklepa ven na mráz!

Následně jsme mírně pomýlili pořadí a chutnali úžasný botrytický ryzlink z vybraných bobulí (07). Ryzlink rýnský jantarové barvy s botrytickým medově podbělovým buketem, lahodně sladké s příjemnou chutí přezrálých citrusů, cukrového melounu, lučního medu, skořice, vanilky. Víno si zároveň drží kyselinu a minerální linka charakteristická pro oblast zdobí chuť i zde. Pozapomněli jsme na  ryzlink vzh. (08), papírově bez botrytídy, ale přestože jsme vypláchli jak sklínky, tak senzorické analyzátory, stále jsme byli přesvědčeni, že „to bylo plesnivý“.  Čekal jsem, že vzorek utrpí špatným řazením, ale vůbec ne! Přes nos mě uhodil bylinkový čaj na průdušky, lipový květ. Jestli některé tóny ve víně nemusím, tak petrolej, ambulanci etc. ,příznivcům doporučuji. V obou vínech vidím jasný potenciál vývoje tímto směrem a díky kyselině si myslím, že mě ta botrytída přežije.

Jako tečku na závěr jsme do sklínky dostali hnědavou tekutinu viskozity „sotva teče“ vonící jako Earl Gray s karamelem. V puse se i po kapičce rozehraje smyslový koncert. Chuť opravdu připomíná sladký čaj s mandarinkovou esencí. Fatastické. Naše snaha uhodnout, o co se jedná vychází naslepo. Hrozny Svatovavřinecké byly pozdě sbírány, sušeny, lisovány, kvašeny a nyní je z nich demižonek nektaru.

Ze sklepa si krom několika láhví odnášíme především výborný dojem z vinaře, kupu zajímavých informací, potěšené jazýčky a povznesenou náladu.

Chcete čuchat k butylkám s kořením, odhadovat druh juice nebo přechutnat 50 vín za den, či si smlusnout na snoubení vín a luxusním menu v restauraci U záboje? Právě pro vás je tu sommelierský kurz.

V propozicích kurzu se slibuje šest dní intenzivního teoretického i praktického cvičení v oblastech vína, vinařství, vinohradnictví, ampelografie, enologie, degustace, servisu a podávání vín. Výuka se týká nejen vín, ale vyučují se destiláty, káva, čaj, čokoláda, sýry a doutníky. Dále praktická degustace více než 200 druhů vín z celého světa, zajímavé exkurse do vinných sklepů či gastronomické exkurse – šest tříchodových obědů a tři čtyřchodové večeře v kombinaci s vínem. Vše pod vedením Ivo Dvořáka (vicepresident Asociace sommelierů ČR, mnohonásobný vítěz sommelirských soutěží ČR, vítěz MS Habanosommelier etc.).

Na závěr se skládají zkoušky (písemný test, degustace, servis vína). Úspěšný absolvent získá, jež získá min. 75% certifikát sommeliera, min. 85% úspěšnosti u všech zkoušek stříbrný hrozen, min. 95% úspěšnosti zlatý hrozen. Vše se odehrává v Domě vína U Závoje. Cena kurzu je 15 tisíc korun českých.

Co se slibuje v letáčcích často bývá ve výsledku spíše zbožným přáním než realitou. Pojďme se podívat jak vypadá realita sommeliérského kurzu ze vnitř zaujatým pohledem jednoho účastníka.

První den kurzu se celkem 13ti účastníkům kurzu Ivo představil jako entuziastický, vtipný chlapík, ohromující znalostmi nejen vín. Nejprve nám naservíroval studijní materiály a přednesl management vinotéky, historii a teorii ampelografie, druhy révy vinné, kategorizaci vín. Hádali jsme jaké koření je ukryté v butylce či jaký juice se skrývá v černé Riedlovce, očichali jsme také vady vína bezpečně ukryté v flakóncích. A to vše jsme stihli před obědem! Samotné menu by zasloužilo delší povídání (přiložím pod text, udělejte si obrázek sami). Na stole nám postupně přistávaly jednotlivé chody české kuchyně vždy doplněných o vína jako demonstrace vhodných snoubení. Ani při jídle nás nenechal Ivo vydechnout a předváděl správnou prezentaci a servis vína hostu na čas (limit tuším 4min 30s na pár pro bílé víno).

Po obědě jsme vyrazili za krásného počasí na vinici sv. Kláry na praktickou ukázku variet Vitis vinifera a jak je odlišit, roubování, několika neduhů a také typů vedení révy. Stejně tak jako některé keře i já jsem byl už trochu „Na hlavu“!

Po návratu do lavic a druhý den jsme probrali nejvýznamnější odrůdy révy, správný popis barev, vůní, chutí vína, principy snoubení s pokrmy a vinařské oblasti ČR. Přechutnali jsme zhruba 40 zástupců našich domácích vín. Bohužel spousta vzorků posloužila jako praktická ukázka vad vína od korku přes oxidázu po síru.

Mezi vzorky zaujaly patří:

• Pinot noir od Krause z Mělníka, 2006, zemské víno. Neříkám, že mi vysloveně chutnal, ale vůně asfaltu v létě, lékárny a kůže. Chuť krve a železné trubky se rzí polité starou rybízovou marmeládou. V dochuti bohužel trochu moc alkoholu.
• Merlot od Moravína z Věstonic, 2005. Temně rudá venózní barva, vůně kořenitá s velkou dávkou černého ovoce, švestek a povidel. Chutná marmeládově s nádechem sladkého koření na punč. Taniny jsou hebké a nasládlé. Krásně dlouhé a teplé víno.
• Ryzlink rýnský Víno Mikulov Sommelier Club, 2008, ps, Hustopeče. Barva nazlátlá, vůně lipového medu i broskví slibuje nějaký zbytek cukru, přesto je v chuti suché s příjemnou kyselinkou. Velmi šťavnatý a vyvážený vzorek.
• Ryzlink vlašský Mikros, 2006, vzh, Perná. Vůně oříšků v medu, chuť typického bohatého, plného vlašáku. Jeden z mála vzorků u kterého jsem tento víkend odmítl plivat.