víno pro vás za recenzi!

20. ledna 2012, Richard Stávek, http://www.stawek.cz/

Dalším vínem, které jsem si ve Vinografu vybral k recenzi, je Mádlův kabinet odrůdy Neuburské, odrůdy, která dnes zažívá nelehké časy. Dílem jsou její trable způsobeny tím, že se za ni v dobách minulých v zájezdových sklípcích schovávala kdejaká směska diskutabilní kvality (typický Neuburg není totiž až tak nijak zásadně vyhraněn vůči většině odrůdového sortimentu v čistě odrůdových vínech). Dalším problémem Neuburského je jeho zatím uspokojivě nepojmenovaná nemoc ve vinici, která se zatím pracovně nazývá krátkouzlovitost. V čem spočívá? Internodia, tedy laicky-polopatisticky řečeno dílky letorostu členěné jednotlivými kolínky, se zkracují a zakřivují do té míry, že letorost může růst “cikcakovatě”. Vedle problémů se zpožděním fenofází a zelenými pracemi se jako závažným jeví takové doprovodné skutečnosti jako je nižší výnos a cukernatost toho mála hroznů co zbude. Na Moravě (a nejen zde, ale i v Dolním Rakousku) se objevilo několik případů, kdy pěstitel v zoufalství nad (ne)úrodou vyklučil mladý vinohrad Neuburského.

Jsou však vinice (svědectví v Burgenlandu, ale i u nás – např. Vinselekt Michlovský), kde žádné problémy tohoto druhu nemají. Nemoc přičítají špatnému klonovému materiálu z doby výsadeb (70. a 80. léta), přičemž ale krátkouzlovitost byla zaznamenána i u nových výsadeb. Zajímavé je též, že některé roky se projeví jen krátce na jaře a pak letorosty problému “urostou”. A nebo se některé roky neprojeví vůbec. Někteří to přičítají citlivosti odrůdy na klimatické změny, jiní zase na všudypřítomné agrochemikálie z konvenčního zemědělství, zejména herbicidy používané v obilovinách.

Ale dost lamentování, pojďme k Mádlovu podání Neuburského. Nejprve si však něco řekneme k odrůdě samotné.

Odrůda byla poprvé pěstována v obci Arnsdorf ve Wachau, kde Dunaj na břeh vyplavil otep réví, které místní vinohradníci vsadili do země. To se mělo odehrát kolem roku 1860. Některé prameny ovšem uvádějí původ v Maďarsku. Každopádně je jisté, že i u nás je známé již přes sto let. Výrazné rozšíření nastalo po první světové válce.

Předválečný, ale i poválečný guru našeho vinařství Doc. Blaha k odrůdě před více než padesáti lety uvedl: “Z Rakouska se Neuburgské začátkem nynějšího století rozšířilo do okolních vinařských oblastí, zejména ovšem na Moravu. Na Slovácku se se Neuburgské dobře osvědčuje, stejně jako Sylvánské zelené, a o jeho pěstění se projevuje stálý a živý zájem zejména proto, že dává vína velmi dobré jakosti a typu, ostatním odrůdám moravským velmi blízkého. Je rozšířeno i ve větších a čistých výsadbách , zvláště na pahorcích od V. Pavlovic až k Mutěnicím (typické Modré hory! – pozn. RS) a na Hodnonínsku….Vyžaduje sušší, teplejší půdy, v tratích vlhkých a studených jsou výnosy nízké a jakost špatná. Svědčí mu lépe půdy sprašovité a jílovité, méně kamenité….Víno se vyznačuje zvláštní odrůdovou příchutí, připomínající Sauvignon. Je dosti silné, dosti plné, hutné, poněkud kyselejší a vyžaduje dobrého a optrného školení, aby své dobré vlastnosti mohlo v plné míře vyvinout a udržet….Víno je velmi dobré jakosti a je na Moravě velmi hledáno a oblíbeno a to i ve směsích, např. se Sylvánským. Čisté víno odrůdové z Neuburského patří k nejlepším vínům. Vína z horších ročníků jsou vhodná ke zcelení s většinou našich vín odrůdových”.

Doc. Pavloušek k odrůdě o více než půlstoletí píše: “Neuburské je možné považovat za typickou středoevropskou odrůdu révy vinné. Pravděpodobně jde o semenáč, vyplavený řekou Dunajem v oblasti Wachau v Rakousku. V tomto vinařském údolí se rovněž nachází památník připomínající vznik této odrůdy. Odrůda je rozšířená především na Moravě a v Rakousku. V České republice se pěstuje na ploše 424,9 ha. Největší výsadby této odrůdy jsou v podoblasti Velkopavlovické (225,2 ha). Dále následují další podoblasti s těmito velikostmi výsadeb: Mikulovská (85,5 ha), Slovácká (76,4 ha) a Znojemská (37,2 ha). V České vinařské oblasti je registrováno pouze 0,4 ha (Mze, 2006)….Neuburské se nejčastěji zpracovává v kategoriích jakostní víno, kabinetní víno a pozdní sběr. Snahou zpracování musí být vždy zvýraznění aromatického charakteru vína a přitom zachování chuťové plnosti vína. Vhodnou technologií se zdá odkalení moštů, abychom minimalizovali přítomnost negativních stop houbových chorob (padlí révy a šedá hniloba) v moštu. Kvašení ušlechtilými kvasinkami provádíme při teplotách 20-22°C. Vhodná je přísně reduktivní technologie, která zachová svěží charakter vína a obsah kyselin. Víno je potom vhodné lahvovat i pod plastové nebo šroubové uzávěry, aby si zachovalo svoji svěžest a expedovat je na trh ihned po Novém roce.”

Organoleptická analýza:
BARVA je zlatavá, s odstíny slámy, typická pro odrůdu i stáří vína.
VŮNĚ je jemně květinová, s tóny sušeného lučního sena a uvadajících lučních květin. Zajímavé je, že je stabilní a téměř neměnná i po 3-denním otevření láhve, což nebývá obvyklé.
CHUT je šťavnatá, zakulacená, harmonická, spolehlivě vybízí k dalšímu doušku – prostě Neuburské jak má být.

SHRNUTÍ:
Odrůda: Neuburské
Ročník: 2009
jakostní zařazení: kabinet
zeměpisný původ: oblast Morava – podoblast velkopavlovická – obec Boleradice
Alkohol: 12,5%
č. šarže: 1309
č. vzrorku: 10
Ev. č. jakosti: 30A1-10
Cena: 235 Kč/199 Kč (Vypití v baru/odnos domů)

Jde o typického představitele dobře pitelného moravského Neuburského, který dělá dobrou pověst bílým moravským vínům a “drží” tuto opomíjenou a přitom vyjímečnou odrůdu, kterou už i vinaři čím dál méně vysazují a její výsadby patří ke služebně nejpřestárlejším v našich vinicích.

Možná jste si už všimli, že v říjnu v baru můžete vedle naší široké nabídky ochutnat i set 4 vín – Vlašských rizlinků z Mikrosvínu Mikulov. Čeká vás degustace 4 vín po 0,05 dcl, ceny jsou seřazené láhev in/out/set
(neboli cena za láhev v baru / cena za láhev sebou / cena za degustační set 2dcl) takto:

2006´ /269.-/405.-/149.-
2008´ /269.-/405.-/149.-
2009´ /279.-/429.-/149.-
2010´ /269.-/405.-/149.-

Užijte si to !

Přijďte do baru ochutnat set 4 vín – Veltlínských zelených z Mikrosvínu Mikulov. Technolog odpovědný za tato vína (neboli autor a tvůrce) vám ve videorozhovoru s Klárou vína trochu přiblíží jaká jsou, ale rozhodně si nenechte ujít možnost ochutnat tato vína osobně. Ostatně, proto to děláme. Máte šanci na seznámení s víny – zástupci celé škály “veltlínské mikrosácké” produkce, a to v těchto parametrech:

Degustační set 4 vín po 0,05 dcl, ceny jsou seřazené láhev in/out/set
(neboli cena za láhev v baru / cena za láhev sebou / cena za degustační set 2dcl) takto:
2007: 285/229/139
2008: 305/245/139
2009: 349/279/139
2010: 345/275/139

Jak vidíte, jde o ceny, za které stojí spáchat hřích :-)

Proč zrovna Mikrosvín Mikulov? Za prvé ho máme moc rádi. A dejme tomu, že Mikros je známý svými zcela typickými, velmi intenzivně se projevujícími vlašáky z poloh Pálavy, unikátní české (jojo, už to slyším – moravské) vinařské enklávy. Vína odtud jsou téměř etalonem absolutně terroirového vlašáku, a mnoho lidí má za to, že jsou možná nejlepší na světě.

Jenže tento díl je o veltlínech… Veltlíny jsme vybrali záměrně proto, abychom ukázali, že i veltlínské zelené, taková rovněž zcela typická odrůda pro Moravu, ovšem více než úspěšně “ostřelovaná” blízkými rakouskými veltlíny, a většinou spojovaná se Znojemskem, jsou právě z Mikrosu neméně skvělé a zajímavé (už jsem slyšel že dokonce lepší). Čtyři vedle sebe jsme dali proto, abychom ukázali rozdíl mezi ročníky a také rozdíl, který se ve vínech projevuje zráním v láhvi při volbě konkrétní technologie. Je to na nich moc dobře vidět a vřele doporučujeme shlédnout komentář Petra Ptáčka, který je jejich autorem a tvůrcem…

Udělali jsme si výlet do českých vinařských destinací, abychom ochutnali a nakoupili vína z odrůd, z nichž některé sem vysadil ve 14. století Katel IV, když je dovezl z Burgundska a nařídil je zde pěstovat a šířit. Od té doby se nachází v oblastech Mělnicka, Roudnicka a Kutnohorska, kde vznikají velmi zajímavá a specifická vína.

Máme pro vás tedy vína ze Žernosek (Malých i Velkých), Mělníka a Roudnice. A některá jsou opravdu nádherná. Např Pinot noir, který v závěru našeho videa ochutnáváme, patří k těm nejlepším, které jsme v baru měli a máme.

Trošku jsme to s Honzou natáhli, a náš milý střihač Lukáš Bouška (www.ViDEOLUmix.com) to využil, aby si z nás trochu vystřelil a celou tu osumnáctiminutovou eskapádu odlehčil. Tak snad se na nás nezlobíte. Lukáš je každopádně šikula !

Pokud se vám to takhle líbí (nelíbí), okometujte !

Už jste se někdy potkali s obchodníkem s vínem, který by prodával (rozuměj – živil se tím) české víno v jiné, světově známé vinařské zemi? My ano, několikrát, ale rozhodně toho není moc :-). Před časem seděl v našem baru pán z Austrálie, který po druhé lahvi vlašáku zcela vážně osnoval import mnoha desítek palet českých vín k nim domů… Pravda je, že když vystřízlivěl, už se neozval :-)

Úplně jiný případ je Michael Krüger, náš častý host v hotelu i v baru, jehož společnost WEINSEGLER dováží česká vína vína (http://www.weinsegler.de/). Odpusťme mu na chvíli ty Temláře, co má v nabídce (holt i němečtí konzumenti často podléhají atraktivitě ambaláže bez ohledu na obsah :-) a využijme příležitosti, abychom se něco dozvěděli o Míšeňských vínech.

Oblast Míšeň je nejmenší vinařskou oblastí v Německu o rozloze cca 470 tis hektarů, rozprostírá se v okolí Drážďan (tedy co by kamenem dohodil – udělejte si výlet !). Jde současně o nejsevernější a nejvýchodnější vinařský region Německa.

Nechme tedy Michaela, aby nás v krátkém šotu seznámil s tímto regionem a taktéž ochutnejme něco z míšeňské produkce. Tato vína budou na baru od pondělí 7.2.2010 pro vás otevřená. Není jich však mnoho tak neváhejte.

Video obsahuje i české titulky, které si aktivujte ve spodní liště videa. Příjemný zážitek…

Dovolili jsme si přidat informativní degustační video pro doplnění k avizovanému výletu. O vínech Dalmácie se dočtete něco v tomto článku.

“Vstup do iného sveta. Aj tak by sa dala charakterizovať chvíľa, ktorú strávite v tristo rokov starej pezinskej vínnej pivnici bratov Hacajovcov. Po tom, čo zdoláte strmé schodisko a ochromí vás vôňa zrejúceho vína, zbadáte po stenách rozvešané čiernobiele fotografie. Fotografie ľudí, ktorí rok čo rok postupne dôverne spoznávali výrok In vino veritas. Vo víne totiž pravda je… Pokiaľ je dobré.”

Špecialitou firmy HACAJ sú sekty, vyrobené klasickou metódou druhotného kvasenia priamo vo fľašiach. Princípom „klasickej metódy“ je v skratke to, že konzument dostáva sekt v tej istej fľaši, v ktorej kvasil i dozrieval. Pri príprave základného vína, boli od štádia spracovania hrozna použité postupy s cieľom, vyrobiť špičkové šumivé víno. Hroznový mušt sa získava lisovaním celých (nepomletých) strapcov, pri výrobe ružových sektov zo samotoku. Kvasenie muštu pre základné vína je riadené chladením. Základné víno s tirážnym likérom, ktorý obsahuje špeciálne kvasinky sa plní do hrubostenných fliaš. V nich prebieha druhotné kvasenie niekoľko týždňov až mesiacov. Takto vyrobený sekt zreje vo fľašiach ďalších minimálne 9 mesiacov.

Kvasinkové kaly sa odstraňujú z fliaš každodenným striasaním v špeciálnych stojanoch počas 3 až 6 týždňov. Usadené kvasinky v hrdle fľaše sa následne zmrazujú a odstreľujú procesom nazývaným degoržácia. Každá fľaša sa dopĺňa expedičným likérom a uzatvára špeciálnou korkovou zátkou a drôteným košíkom.

Všetky technologické operácie tohto náročného výrobného procesu sú robené ručne, vďaka čomu môže hotový sekt niesť právom označenie „hand made“. Na zrenie vína a výrobu sektov využíva firma od roku 2000 pivničné priestory historickej budovy z 18. storočia v centre Pezinka.

Šumivá vína představí osobně pan Ján Hacaj, kterého jsme k této příležitosti pozvali a který nás před několika málo týdny také hostil ve svém sklepě v Pezinku. Rozhovor, který jsme tehdy o šumivých vínechvedli, uvidíte brzy na videu na stránkách www.vinograf.cz. Dozvíte se z něho názorně mj. i to, jak se sekty klasickou metodou vyrábějí.

Seznam vzorků, které ochutnáme:

ŠUMIVÁ VÍNA
1. Rizling rýnsky 2008 EXTRA BRUT
2. HACAJ sekt BRUT
3. Rulandské modré pestovateľský sekt 2008 biele – BRUT
4. Rulandské modré pestovateľský sekt 2007 Rosé – BRUT
5. Svätovavrinecké 2008 Rosé – EXTRA DRY
6. Chardonnay 2008 EXTRA DRY

TICHÁ VÍNA
7. Sauvignon 0,75 l 2009 NZ – suché
8. Veltlínske zelené 2009 VzH – polosuché
9. Rulandské modré 2009 VzH – červené, suché
10. Cabernet Sauvignon barrique 2009 NZ – červené, suché
…a taktéž jisté překvapení….

Videominidegustace sektů HACAJ:

O vinařství HACAJ:

Stejně tak jako je dekadence v umění namířena proti myšlence, že umělecké dílo může být jen něco krásného a líbivého, bude i naše degustace pojmuta jako ukázka toho, že  dobrá vína nemusejí být líbivá a nezavděčí se každému – říkejme jim vína dekadentní!!

Odlišnost, zvrhlost, sexualita, exces, pobouření, znechucení, zvrácená krása,  nemoc… ochutnáme vína z amfory, vína oxidativní, vína bez síry, vína nemoderní, proti proudu jdoucí..

Zajděte 18.11. do kavárny Rudolfina, degustace začíná v 19.00.

Lístky nutno rezervovat na bar@vinograf.cz, cena je 390,- Kč

1, Schilcher Sekt 2009, Langmann
2, Divý Ryšák 2009, Richard Stávek
3, Blanc de Noir 2007, Jožka Valihrach
4, Sauvignon Oxana 2007, Dobrá vinice
5, Sassaia SO2 Zero 2008, Angelino Maule,
6, Amphore 2007, Ewald Tscheppe
7, Rosso di Caparza 2008, Paolo Cianferoni
8, Pinot Noir 2008, Petr Kočařík

Honza Stávek, kamarád a vinař, si povídá s Martinem Kameníkem o fortifikovaných vínech. Jak leckdo ví, fortifikované víno je víno dolihované, neboli do vína se v určitém okamžiku jeho vývoje nalije ušlechtilý destilát, ideálně čistý líh.  Což má za následek mnoho změn, od zastavení kvašení přes nárůst množství alkoholu ve výsledném víně až po stabilizaci cukrů a vína vůbec.

Asi nejznámější příklad fortifikovaného vína je portské. Jak ”forťáky” dělá Honza, o tom je naše video…

Netřeba nic dodávat. Přijďte si prostě užít co jsme pro vás připravili !

Tak kyselou, ovocnou a šťavnatou růžovou věc jen tak nepotkáte (no, ve VINOGRAFu jo). Díky zvláštní charakteristice je možné Schilcher považovat za světově unikátní víno.  Vyrábí se v západním Štýrsku a tvoří až 85% tamní produkce vín. Tato vína z hroznů odrůdy Blauer Wildbacher jsou v západoštýrské vinohradnické oblasti specialitou a označení Schilcher je povoleno použít jen pro tuto oblast. Jako Schilcher lze deklarovat a prodávat jen vína, která obsahují alespoň 85% hroznů odrůdy Blauer Wildbacher a která byla vyrobena výlučně z hroznů ze Štýrska pocházejících.

Přijďte ochutnat (či koupit) k nám do baru. A kdo nemůže nebo nechce, může si aspoň počíst tady. Je to naše oblíbené pití, Schilcher Hochgrail i Schilcher Sekt !

Klára vysvětluje co je novošlechtění, Honza spí a když se vzbudí tak moudře přikyvuje :-) Praktickou degustaci novošlechtěnců si můžete vyzkoušet u nás v baru, kde vám barman připraví degustační set.

Na začátku března přijel do Prahy rakouský vinař Hans Czerny. Je z Wagramu a je členem sdružení Demeter (www.demeter.net). Na svých vinicích i ve sklepě pracuje v souladu s biodynamickými pravidly. Jaká tato pravidla jsou si můžete poslechnout v našem rozhovoru. Jaká jsou vína zjistíte u nás v baru.

Na videu degustujeme Gruner Veltliner 2009 Wagramterrassen, Roter Veltliner 2009 a Rielsing Weelfel 2008. 

Dobrou chuť  a příjemý zážitek :-)

Pokud jste někdy v závěru roku zavítali na Slovensko, přesněji na Bratislavské vánoční trhy, měli jste možnost ochutnat jednu extatickou pochoutku: pečienkovú lokšu ! (Pečienka = játra. V lokšovém kontextu rozuměj: husí játra). Pečienková lokša je věc, která dokáže člověka uvést do obžerné euforie. Pokud jste investovali nějakou tu kačku (dnes už nějaké to eurko) do vysondování, který z desítek stánků na Hlavnom námestí prodává ty nejlepší lokše, pak jste byli odměněni nacpaným břichem a objevným zážitkem (a zjištěním, že ne všechno zlatem jest, co se třpytí). Pokud jste neinvestovali, nebo jste tam dokonce vůbec nebyli (sic!), vězte, že jsme to odpracovali za vás a to nejlepší jsme vám přivezli do Vinografu. Ty nejlepší lokše se nazývají “Grobské”, odvozeno od názvu obce Slovenský Grob, kde se specializují na lokšemi obložené pečené husy a na husí játra v husím sádle - další orgastickou záležitost, u jejíž konzumace se nemluví, přičemž slyšet je (kromě neartikulovaných výkřiků, mlaskání a hekání) pouze hlasité kornatění tepen.

Přijďte si pečienkové lokše připomenout (nebo se s nimi seznámit) k nám ! Vybereme vám k nim skvělé víno !

Klára Kollárová si do Vinografu pozvala Matouše a Tomáše ze společnosti LESA, která dováží italské speciality a ti s sebou přinesli lanýžové dobroty. Salámky, sýry, máslo s lanýžovým aroma…
Jenže co je to vlastně ten lanýž? Jak voní a chutná, jak vypadá a co se k němu pije? To nám zase řekně Klářin kolega Roman z La Degustation, kde si opravdového lanýže ukážeme, čuchneme si k němu a popovídáme o snoubení.

Kromě toho, že v následujícím týdnu budete moct ochutnat lanýžové dobroty, v úterý se navíc ve Vinografu můžete potkat i s Matoušem a Tomášem, kteří budou vařit těstoviny s lanýžovým máslem. V neděli nás pak navíc čeká další kolo létajících sommeliérů, kdy nás právě tihle dva navštíví s nějakou pořádnou šiškou.

Speciál o lanýžích od televize MUVI najdete tady.

Tým Vinografu se tentokrát vydal do Rakvic k Miloši Michlovskému. Pan Michlovský je nejenom jedním z našich nejúspěšnějších vinařů, ale současně se intenzivně věnuje šlechtitelské práci. I proto chutnáme dvě vína – jedno z tradiční odrůdy Rýnský ryzlink a druhé z odrůdy Laurot, na jejímž vzniku se Miloš Michlovský podílel.

Kromě dvou vín, která můžete ve Vinografu ochutnat celý týden, můžete ochutnat velkou část nabídky vinaře tento pátek (6. listopadu), kdy Miloš Michlovský bude v Míšeňské osobně přítomen a povede tu degustaci. Místa na tuhle akci si můžete rezervovat na www.misenska.cz

Jsme v Mikulově ve vinařství Volařík a s námi je tu místní enolog Filip Mlýnek. Povídáme si s ním o ročníku, cukrech, kyselinách a tratích, procházíme se provozem a koukáme, jak zrovna přivážejí hrozny vlašáku z Kotelny. Doma ve Vinografu pak ochutnáváme nejen vlašák, ale i rýňák. Obě vína mají zbytkový cukr, ale ani jednomu to moc nevadí, protože ho nádherně vyvažuje pěkná kyselnika.
Pokud se teda považujete za milovníky suchých vín, pojďte ochutnat i ta sladší, která vám budou lahodit na pohárky a hrát úsměvem. U Volaříků umějí.

Rača je dneska už součástí Bratislavy, ale to neznamená, že by se tu nemoho dělat parádní víno. Račanská Frankovka je mezi slovenskými víny doslova pojem a Pan Miloš Máťuš, který v Rače vinohradničí, je jedním z jejích významných producentů.
Vína pana Máťuša jsme měli možnost nedávno ochutnat v Míšeňské a přítomnosti vinaře a jeho vín jsme využili k tomu, abychom je ochutnali na kameru.
Frankovky měl pan Máťuš hned tři. Základní jakostku, pozdní sběr a výběr s písmenem S od slova sud. Navíc k tomu všemu přinesl ještě vynikající krajovou pochoutku – račanskou štrůdlu. Kromě toho ale přivezl i hrozny Frankovky, kterou teprve budou sbírat.
Ukázalo se nakonec, že právě chuť hroznů je jedním z klíčů pochopení chuti vína a že šetrně pracujícíc vinař víno od hroznů neodchýlí.

Tým Vinografu se tentokrát vydal do Pavlova, kde se usadil zajímavý člověk. Pan Georgios Ilias byl původně vášnivým rybářem, lovícím ve vodách Novomlýnských nádrží. Jejich okolí mu učarovalo tak, že se rozhodl si tu najít trvalejší místo. Jakmile se ale seznámil s místním životem, s lidmi a vínem, vyrašila v něm myšlenka stát se vinařem a přijmout to jako profesi i poslání.
Jak si usmyslil, tak učinil a tak od roku 2005 jsou na trhu jeho vína. Ochutnali jsme dvě z nich – Pinot Gris a Modrý Portugal a došlo nám, že ačkoliv pan Ilias nedělá víno dlouho, svou intuicí a citem překonal léta praxe a náskok mnohých z těch, kteří vyrábí víno celý život.

Pár kilometrů od Prahy, tam, kde se Labe zařezává do Českého středohoří, leží Velké Žernoseky. V místním zámku sídlí vinařství, které vede pan František Kupsa a dělá tady jedna z nejzajímavějších českých vín. Terroir, se kterým tu pracují, není nepodobný slavným polohám v údolí Rýna nebo Mosely. Daří se tu Ryzlinku, Pinotu i dalším odrůdám.
Vypravili jsme se tam s kamerou a laskavý hostitel nás kromě vinic protáhl i sklepeními zámku, která jsou přes sedm set let stará. Po návratu do Vinografu jsme pak tři z vín ochutnali a vy si na ně celý tenhle týden můžete zajít.

A kdybyste snad neměli cestu kolem nebo kdyby vám vína chutnala tak, že zatoužíte je mít doma, koukněte se na náš bedýnkový projekt. Výběr z vín, která ochutnáváme, totiž můžete dostat každý měsíc domů.