31.12.2010
Honza Čulík, Vinograf

Historie

Ačkoliv doklady o pěstování vína v Dalmácii existují již od doby železné a bronzové, první písemnou zmínku zanechal řecký učenec Athenaus již před 22 stoletími, kdy psal o vysoce kvalitních vínech z ostrovů Vis, Hvar a Korčula. Právě Řekové, kteří se v Dalmácii usídlili již v 5. století před naším letopočtem. Motivy na mincích z této doby dokládají ekonomický význam pěstování révy vinné pro řecké kolonie.

Podobný význam mělo dalmácké víno i pro římské osadníky, kteří nahradili Řeky a zůstali v Dalmácii až do příchodu Chorvatů, ti se naučili zpracovávat révu od Římanů a expanze vína pokračovala.

Konec vinařství nepřišel ani v 15. století s příchodem Turků, kteří Dalmácii zabrali. Ti sice měli striktní anti-alkoholové zákony, avšak tolerovali křesťanství a jeho „slabůstky“. Kněžím a mnichům bylo povoleno pěstovat révu, a používat víno pro liturgické účely.

S nástupem Habsburků v 18. století se obnovil rozkvět vinařství, a to až do příchodu fyloxery na přelomu 19. a 20. století. Značná část vinařských rodin pak odešla do zámoří.

S příchodem komunismu přišla i kolektivizace a centralizace výroby. Důraz se začal klást na kvantitu namísto kvality. Znovunastartování soukromé produkce a investic do vinařství přerušily Balkánské války v první polovině 90. let 20 století.

Vinařské oblasti

Chorvatsko má dvě hlavní vinné oblasti : Kontinentální (Kontinetalna) a  Přímořská  (Primorska), která zahrnuje ostrovy. Každá z těchto dvou oblastí je rozdělena do několika podoblastí. Podoblasti jsou rozděleny do  vinogorje, což je jakýsi ekvivalent vinařských obcí u nás. Přímořská oblast je rozdělena do následujících podoblastí

Z našeho pohledu je nejzajímavější poslední jmenovaná podoblast. Při pohledu na mapu se dá popsat jako pás ostrůvků táhnoucí se od Splitu k Dubrovníku. Té se také budeme věnovat i v následující sekci o dalmackých odrůdách.

Odrůdy

Širší veřejnosti je známa odrůda Plavac mali, tato odrůda je geneticky velmi blízká americkému Zinfandelu či italskému Primitivu. Plavac mali  slouží k výrobě asi nejznámějšího dalmáckého vína Dingač a Postup.

Na ostrovech ve střední a jižní Dalmácii se však vyskytují i další, méně známé odrůdy.

Pokud začneme výčet u bílých odrůd, je potřeba zmínit odrůdu Bogdanuša, která se pěstuje a má svůj původ ostrově Hvar. Dále pak odrůdy Bratkovina a Grk, které můžeme nalézt na Korčule. Odrůdu Grk ovšem můžeme nalézt i na okolních ostrovech. Stejně jako u Bogdanuše jde o autochtonní odrůdu, která má svůj původ na v Dalmácii, konkrétně právě v Lumbardě na Korčule.

Ze Smokvice, která se nachází ve vnitrozemí Korčuly, pochází nejznámější bílá odrůda Dalmácie – Pošip. 

Na Visu má pak svůj původ odrůda Vugava.

Dalšími odrůdami které stojí za zmínku jsou Prč, pěstující se na Hvaru a Maraština (Rukatac)  a  Cetinjka Bijela

Kromě hojně rozšířeného Plavac Mali se v jižní Dalmácii můžeme potkat s odrůdami Babić, Drnekuša crna, Muškat ruža crni, Ninčuša, Okatac a také Dobričić, který má svůj původ na ostrově Šolta. Setkat se můžeme ovšem i s klasickými Bordeaux odrůdami – Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Merlot.

Malý vinařský chorvatsko – český slovník

Vrhunsko Vino: přívlastkové víno ( ovšem ne každé „vrhunsko víno“ musí být   přívlastkové, ovšem musí splňovat přísnější podmínky než Kvalitetno  Vino)

Vino kasne berbe: pozdní sběr

Vino izborne berbe: výběr z hroznů

Vino izborne berbe bobica: výběr z bobulí

Vino izborne berbe prosušenih bobica: výběr z cibéb

Kvalitetno Vino: jakostní víno

Stolno Vino: stolní víno

Suho: suché

Polusuho: polosuché

Slatko: sladké

Bijelo: bílé

Crno: Červené

Rosa: Rosé

Poznámka:

Přehled  byl napsán na základě kvalitně zpracovaného článku  na Wikipedii, Chorvatského vinařského zákona a dalších internetových zdrojů.

 10:25

Vcházíme do vinařství a jdeme rovnou na věc. Styl, jakým majitelé pojmuli budovu vinařství, se nám nelíbí, tak to snad zde vyráběná vína vylepší.

Specialitou vinařství je výroba medového vína tzv. Mead. Jde o alkoholický nápoj vyrobený fermentací medu s příměsí vody. Ochutnali jsme dva vzorky tohodle produktu a dozvěděli se, že podle keltské tradice nemohla být žádná svatba kompletní bez medového vína. Tvrdí se, že anglické slovo líbánky (honeymoon) pochází z tradice, při které novomanželé pili medové víno při úplňku. Mělo jim to zajistit dlouhý život a štastné manželství. Zajímavé, ale mým šalkem čaje medové víno není.

Krom medových vín jsme ochutnali cuveé Semillion  (80%) a Sauvignon blanc (20%) 2007 s aromatem medového melounu, lučních květin a angreštu. Hezky aromatické, ale jinak vcelku krátké víno. Z červených vín bylo nejzajímavější cuvée Meritage 2006. Pojmu Meritage se v Kanadě používá k označení vín vyrobených z nejrozšířenějších modrých odrůd Bordeaux. V tomto případě šlo o 60% Merlotu a 40% Cabernetu Franc. Víno zrálo 10 měsíců ve francouzských barriquových sudech. Ve vůni i chuti bylo cítit na můj vkus trochu moc vanilky a dřeva, ale zachytit se daly i příjemné tóny kakaa a ostružin. Ostatní vína nás nijak neoslnila. 

12:30

Náš odjezd z vinařství uspíšil příjezd jistého folklorního souboru, který začal před vinařstvím nacvičovat podivný tanec připomínající kousky našich sousedů -  bavorů. Ten jen dokreslil prapodivnost tohoto vinařství. Možná jsem moc zaujatý, přiznávám, že někomu se tam může líbit.

13.30

Piknikujem u vraku lodi na břehu Ontarijského jezera – bagetku a skvělý místní sýr typu Camembert. Jako vyjádření solidarity s řidičem Davidem k tomu popijíme džus, ikdyž láhev místního Cabernetu Sauvignon by se hodila více.

14:15

Míříme  na východ k městu St. Catharina, které je hlavním centrem tohoto vinařského regionu. Cíl naší cesty je ovšem  severovýchodněji ve městě Niagara-on-the-Lake. To by se dalo označit Mekkou výroby skvělého kanadského ledového vína. Každoročně se tu v lednu koná Niagara Icewine Festival neboli Niagarský festival ledového vína. Tento rok se konal již 15. ročník. Milovník sladkého ledového vína se ocitne v ráji. Čekají na něj vinné bary rozlévající ledové víno, pražené kaštany, výpravy do přilehlých vinařství, semináře, recepce, restaurace připravující speciality snoubící se s ledovým vínem. Pokud byste chtěli strávit třeba týden obklopeni ledovým vínem, postará se o to 16. ročník, pod heslem “Když zlato potká zimu” , který začíná 14. ledna 2011.

14: 20

Silnice, po níž jedeme do Niagara-on-the-Lake, je lemována skvělými ontarijskými vinařstvími, jako jsou Southbrook Vineyards, 20 bees Winery nebo Stratus.

14:30

Zastavujeme ve vinařství Hillebrand, v jednom ze špickových, cenami ověnčených, progresivních vinařství. Jde o prototyp klasického vinařství zde na Niagarském poloostrově. Moderní komplex budov skrývá technologické zázemí o jehož zařazení na stupni hi-tech technologii není třeba diskutovat (díky investicím v posledních několika desetiletích je většina vinařství skvěle vybavena). Velkoryse jsou pojaté i prostory pro  návštěvníky, kterých se tu během dne vystřídá mnoho desítek. Nemůže chybět skvělá restaurace přímo ve vinařství, v které se snoubí místní vína s regionální kuchyní. Výlety za obědem do vinařství spojené s degustací patří k oblíbeným kratochvílím vínomilců z nedalekého Toronta (co se týče gastronomických služeb, má před sebou moravská vinařská turistika ještě dlouhou cestu..).

14:40

Vstupujeme do degustační haly, kde se nás okamžitě ujímá milá dáma. Vzhledem k tomu, že jsem nepodcenil přípravu, chrlím na ni svůj seznam vín, které bych chtěl ochutat.  Po krátké konverzaci týkající se jednotlivých vín, jejich úspěchu na soutěžích atd. nás paní posílá do V.I.P. zóny v prvním patře vinařství.  Nezbývá nám než poděkovat. Možnosti ochutnat jen pár základních vín spolu s ostatním návštěvníky ve velké degustační hale v přízemí je nám nahrazena útulnou, umě udělanou degustační místností, kde nám dva sommeliéři nabízejí celý sortiment vinařství Hillebrand.

Degustaci začínáme nijak složitým, ale příjemně ovocným suchým sektem Trius Brut. Cuveé složené ze 70% Chardonnay a 30% Rulandským modrým je  vyrobené klasickou champanskou metodu, tzn. zraním v lahvi, leželo více než dva a půl roku na jemných kalech. Pěkný začátek.

Chutnáme vína vína z Artist serie. Řada jednoduchých nebarriquovaných vín opatřená etiketami vytvořenými mladými ontarijskými umělci. Část peněz z prodaných vín jde právě na jejich podporu. Příkladné snoubení vína a umění!

Degustační lahůdkou je potom ochutnání tří různých Chardonnay z řady Showcase,  hrozny pocházejí se stejné vinice, byly sklizeny ve stejný čas i kvalitě. Jediné co je odlišuje je použití tří různých barriquových sudů od předních francouzských výrobců. Zážitkem vskutku vzrušujícím bylo sledování toho, jak se chuť vína proměňuje podle toho, jakým způsobem byl sud toastován, zda byl již předtím použit či jak dlouho bylo víno v sudu ponecháno.

Mezi červenými víny mě nejvíce zaujmulo cuveé Trius red 2008, složené z odrůd Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot a Malbec. Plné víno, s aromatem sladkého koření, třešní a švestek, bylo pěkně pitelné díky jemným nazrálým taninům a dobrou prací s barriquovými sudy při zrání vína.

Nakupujeme vína co nás zaujala a míříme k východu. Tam nás odchytává stepilá hosteska, která nám nabízí k ochutnání zrovna na trh uvedené nové ledové víno vinařství Hillebrand. Dlouho přesvědčovat nás nemusí. Riesling 2008 je skvělým příkladem tolik ceněných kanadských ledovek. Jedinečnost tohoto vína spočívá v delikátní kyselince, která skvělé vyvažuje přirozenou sladkost a aromatiku.

15:40

S ještě doznívajícím chuťovým vjemem v ústech nasedáme do auta a odjíždíme směrem k městečku Niagara-on-the-Lake - cíli naší dnešní cesty (u prvního slova poslení věty tohoto článku dává Sidney Crosby gól a Kanada se stává vítězem olympijského turnaje).

7:05
Stojím na rohu ulic Gerrard a Ave a srkám espresso ze Starbucksu. Z kelímku se dozvídám, že podle pana Stevensona, jistého amerického futurologa, je člověk, který přistane na Marsu, už na světě. Je to dívka žíjící pravděpodobně v   Indii.
Zajímavé.

7:10
Prátelé už přicházejí. David s Jančou, čeští přátelé žijící v Torontu a zrovna-na -návštěvu-dorazivší maminka Davida. Nasedáme do vypůjčeného VW.
Vyrážíme.
Naším cílem je Niagárský poloostrov, centrum vinařství v oblasti Ontário, která je  největší vinařskou oblastí Kanady vůbec.
Se zastávkou v IKEE, kde probíhá nákup rohožek do koupelny, nám cesta do srdce vinařské Kanady zabere s centra Toronta slabé dvě hodiny.

9:00
Odbočili jsme z hlavního tahu a vyjeli na “vyvýšeninu” (lavici, terení zlom, jak chcete oni tomu říkaj bench) táhnoucím se celým poloostrovem. Ta se po obou stranách svažuje k Ontarijskému a Erijskému jezeru, které polostrov obklopují. Polohy a půdy na této pahorkatině se berou všeobecně jako kvalitnější, než ty přimo  na břehu jezer.

9:10
Parkujeme na štěrkovém parkovišti vinařství Thirty Bench. Je ještě zavřeno tak se procházíme kolem.
Ráno.
Klid.
Jsme tu na doporučení známých a je nutno podoktnout, že to byla dobrá volba. Dřevěná stodola, kde je umístěna celá výroba vína, působí příjemně venkovsky a dává zapomenout na ruch velkoměsta, z kterého jsme zrovna vypadli. Okolí stavení je plné vinic, ve kterých jsou právě dozrávající hrozny zabaleny do protiptačího pletiva, které je rozhodní lepší řešení než zařízení nainstalované u sousedního vinařství déle po stráni. To k tomuto účelu využívá automaticky řízenou “rušičku”, která v přesných intervalech vydává výstřel, po kterém jsem měl několikrát úmysl skočit do zákopu.
Účinné.
Nešetrné.

9:20
Po chvilce přijela milá paní, otevřela prodejnu. Jsme první dnešní návštěvnící. Krásný prostor se světlou dřevěnou podlahou působí velmi útulně, ale na druhou stranu profesionálně  a přehledně. V zadní části místnosti s mnoha okny s výhledem na vinice je sedm stolků plně vybavených na degustaci vín, která toto vinařství produkuje.

Vybíráme si osobnější popovídaní s milou paní, která nám velmi erudovně a zapáleně osvětluje filosofii vinařství. Vysvětluje, že hrozny pocházejí výhradně z vlastních vinic. Ty se rozkládají v apelaci Beamsville Bench, malé subapelaci rychle rostoucího Niagarského vinařského regionu.  Její hlavní předností jsou příkré svahy, na kterých vinařství pěstuje svůj vynikající Ryzlink rýnský. Srdcem vinařství je Natalie Reynolds. Studovala na CCOCI (Cool Climate Oenology and Viticulture Institu), jedné z mála škol v Severní Americe specializující se pěstování vína v chladnějších podmínkách. Zkušenosti sbírala také ve vinařstvích na Novém Zélandu.

Poté ale zjišťujeme, že výřečnost milé paní se neomezuje jen na filosofii vinařství, ale i na popis jejího dosavadního života.
Nevadí.
Je milá.

10:05
Nasedáme a odjíždíme jen o kousek dál do Vinařství Rosewood Estates, které nás zajmulo už při pohledu ze silnice svojí zjevnou nevkusností připomínající české podnikatelské baroko počátku 90. let.

Ale tu chvíli, co trvá cesta, využívám ke vstřebání dojmů z ochutnaných vín v Thirty Bench. První jsme ochutnali Riesling 2008. Suché víno, s vynikající kyselinkou a mineralitou, takovou jakou mají německá vína z oblasti Mosel- Saar- Ruwer. Celkový dojem vína je však nezaměnitelný. Citrusové aroma spolu s mineralitou a dlouho trvající dochutí dělá z toho vína skvělý příklad mladého kanadského ryzlinku. Další na řadě byl Small Lot Riesling ‘Triangle Vineyard’ 2008. Zde již bylo více cukru (11, 9 g), ale v kombinaci s 8 gramy kyseliny bylo víno velmi harmonické. Středně tělnatý ryzlink s vůni medového melounu a chutí bílých broskví byl krásně pitelný, ale svého vrcholu se  dočká teprve za 2 až 3 roky.

Mezi červenými víny mě nejvíce zaujalo základní cuvée vinařství Thirty Bench s jednoduchým názvem RED 2007. Jde v Ontariu o velmi popularní „ bordeaux směs“: 55% Cabernetu Franc, 40% Cabernetu Sauvignon a 5% Merlotu. Rok 2007 byl hodně teplý a celkově skvělý pro červená vína, zvláště pak pro Cabernet Sauvignon. Vína zrála rok v amerických a francouzských dubových sudech.  Víno s tmavě fialovou barvou, v jehož aroma lze nalézt černé plody, pepř, ale i vůni humidoru a čokolády. Sametové taniny spolu s chutí černého rybízu, koření a kůže doprovázejí zážitek z vína i v dochuti.

10:15
Přijíždíme.
Parkujeme před vinařstvím Rosewood, vysedáme a vykračujeme  směrem k sádrové labuti (při pohledu na ni mě napadá analogie s přihraničními českými trpaslíky) stojící před vinařstvím. Doufejme, že indická dívka, která za pár desetiletí dobude Mars, bude mít sochu o něco lepší..

Pokračování?
Příště!!!!!!!