39 dnů před kolaudací se začíná tohle vinařství docela vyloupávat… Ve finále toto celé bude zakomponované do terénu, střecha bude pokrytá zeminou (copak tam asi poroste?) a vidět bude jen přední stěna a nahoře degustační místnost. Jste taky zvědaví?

Více v minifotodeníčku  zde

JIŽ DNES VEČER, 20. ČERVNA 2011, 18:30

Vtipný název, vtipný obsah, vtipný pan David Kolman. Vypadá sympaticky, trochu jako bývalý punker, který se přeorientoval na kozy. A dělá to dobře! Aktuálně ho najdete i se sýry na farmářských trzích  na Františku jako nenápadného a milého prodejce sýrů. Ovšem pozor ! Jeho ruce jako lopaty dávají okamžitě tušit, že to je pracovitý člověk a jeho bystré oči napovídají, že mu to myslí. A koneckonců jeho vyprávění nás přesvědčilo, že je i schopný podnikatel. Stejně jako navštěvujeme vinaře, jejichž vína vyrábíme (abychom se přesvědčili o provozu a pravdě ve/o víně), vyrazili jsme na exkurzi za pravdou o kozách a sýrech, odkud jsme se rozhodli je brát do našeho baru.  Mnozí jste si už možná totiž všimli nové nabídky kozích a kravských sýrů z farmy Krasolesí (a také např. zde )

Aktuálně vám v baru nabízíme Kozí čerství sýr, Kozí sýr s bílou a žlutou plísní “Crottin” (čti Krotén) a Horský zrající sýr z kravského mléka.

Farma Krasolesí leží na jihovýchodě Čech v nejzápadnějším výběžku Českomoravské vrchoviny – v jedné z ekologicky nejméně dotčených oblastí České republiky. Chovu anglo-nubijských koz a výrobě produktů z jejich mléka se pan David Kolman s rodinou věnují od roku 2004. Toto zajímavé a vysoce efektivní plemeno koz bylo vyšlechtěno na Britských ostrovech křížením indických a súdánských koz s anglickými mléčnými plemeny. Anglo-nubijské kozy se v Evropě úspěšně chovají také v Německu, Holandsku a Belgii a mezi jejich hlavní přednosti patří vysoká dojivost a kvalita mléka. Dospělá koza je moc hezká a nadojí ročně přes 1000 l mléka o tučnosti až 4,5% a obsahu bílkovin až 5%.

Když jsme byli ve výrobně, tak jsme se museli navléknout do plášťů, pokrývek hlavy a galoší. Málem jsem v tom leknul horkem, ale o to víc jsem dostal chuť na neskutečně nádherně vonící mléko, které se vedle zrovna chladilo a  míchalo v pasterizátoru. No tak se podívejte…

Chcete vědět, kde se ve víně bere kyselina? Jak je pro víno důležitá? Jak s ní vinaři pracují a jak se projevuje v různých ročnících? A jakou “rotiku” ve víně způsobuje kyselina vinná a kyselina jablečná? Případně kyselina mléčna? Klára a Honza si vzali na mušku právě toto téma pro Vinografí videoškoličku. Přejeme příjemné podívání i případné poučení :-) Více vám rádi poví naši sommelieři přímo v baru Vinograf. U skleničky vína :-.)

I když to v poslední době vypadá, že víno je u nás snad až za nějakými sklepními filmo-divadelními extempore, pravý opak je pravdou. Mezitím, co u nás řádí kulturní vložky, my vyrážíme na lov a přivážíme další porce kyselin, cukrů, třísel, extraktu a alkoholu (a ano, i vody – ovšem původem z hroznů, nikoli z vodovodního řadu :-) se souhrnným názvem VÍNO (viz video a vinný lístek níže). Při své cestě jsme narazili na vína velmi různá, ochutnali jsme jich desítky, nebo spíše stovky.

To co od nás můžete čekat (a vyžadovat!) je pravdivá informace a rada při výběru vína, ať už je jakékoli a ať už jste jacíkoli, ať už preferujete vína naturální (téměř bez zásahů) nebo vína impozantně voňavá, “vylepšená” šlechtěnými kvasinkami. Víme, že jsou mezi vámi vyznavači obou technologických směrů… U nás každopádně najadete vína, která mají dobrou hodnotu a lze v nich nalézat skutečnou krásu, za kterou se nemusí nikdo stydět. Udělali jsme pro to hodně.

Přesvědčte se sami a pojďte s námi o víně přemýšlet :-) Pro inspiraci si klikněte na video nebo na náš obnovený vinný lístek. :-) Jsem zvědav !

Asi jste zaznamenali, že nedávno se náš programový záběr trochu “zahustil” (snadno si to ověřte zde a zde). Kromě degustací vín a prezentací vinařství jsme si začali i trochu hrát. Ne, že bychom se nudili, nás víno moc baví ! Řekli jsme si ale, že sklepní azyl (ve sklepě jste izolováni, nefungují tam mobily – a když, tak blbě :-)  nabídneme i těm, kteří nechtějí trávit svůj čas posloucháním nejrůznějších více či méně chytrých řečí o víně, nýbrž by se nejraději zašili někam, kde je víno, ale také klid a zábava. 

Rozhodli jsme se pro promítání filmů a pro různé komorní divadelní a hudební produkce. A taky pro vernisáže, které chystáme. Pohoda, vtip a zábava k sobě patří, stejně jako k nim patří víno. Jenže my si všechno rádi komplikujeme a tak nezůstává jen u zábavy, nýbrž jí obohacujeme o různé (převážně kulinářské) zážitky. A tak ti, co přišli na film Křidýlko nebo stehýnko přitom křoupali  na másle udělaná kuřecí křidýlka upravená do tzv. “kuřecích lízátek”.

Vtipný film Bokovka, po jehož uvedení do kin v r. 2004 dramaticky stoupla v USA poptávka po odrůdě Pinot Noir (jejíž kvalitu hlavní postavy filmu oprávněně vyzdvihují), jsme pochopitelně nabídli výběr vynikajících pinotů z našeho lístku. Ten jsme ovšem před tím právě pro tento případ příslušně upravili !

Jindy zase rozvibrovala sklepní stěny kapela Vintagewine tahací harmonikou, mandolínou, houslemi, kytarou, bubny a hlavně – skotskými dudami !  Znalci asi už tuší, že sklep zažil divé keltské rytmy, irskou i skotskou muziku. Vězte, že muzika byla doplněna minipřednáškou o dudách (např. jsme se dozvěděli, že mají dosah až 5km :-) a ochutnávkou pravé single malt skotské Whisky…

Jistý vrchol (alespoň z mého pohledu) byl loutkový horror Krvavé koleno v podání amatérského loutkohereckého souboru Tate Iyumni. Vrchol proto, že sklepní prostor se ukázal pro tak milý a současně tak horrorový divadelní kousek jako úplně perfektní prostředí, a také proto, že do sklepa se přišlo podívat něco přes 40 lidí, což beru jako ocenění našeho výběru a skvělé práce loutkoherců.

Velmi příjemné dramatické napětí pak vystřídala další pohoda s čokoládovým koláčem, sýrovými mísami a přebohatým výběrem vín. Někteří využili možnost prohlédnout si divadelní scénu k vlastnímu improvizovanému mikropředstavení s loutkami :-) Těším se na jisté repete ve formě dalšího kousku z repertoáru Tate Iyumni !

Všechno, co děláme, má nějakou spojitost s vínem. To pro nás má logiku, protože víno je sofistikovaný produkt, který je při profesionálně odvedené práci špičkovým, doslova uměleckým dílem. Snažíme se na to jít od lesa a přivést k vínu i lidi, kteří by na přednášku o víně  (zatím) nepřišli. A moc se u toho bavíme !  A těší nás, když pak přijdou i na tu přednášku !

Pokud chcete vidět další fotky z našich akcí, a i z dalších našich akcí s vínem, navštivte facebookový profil vinného sklepa Lustermannského a pohrabte se tam na ZDI !

Je už nějakou dobu jasné, že ročník 2009 byl extrémní. Tedy extrémně dobrý pro červená vína; a opravdu: Morava v tomto ročníku nebývale konkuruje světu. Známe pár vín, jejichž sláva hvězd se dotýká, a pokud ne ještě sláva, tak kvalita jistě. Domnívám se, že i v tomto jsme si přivezli z cest parádní kousky !

Je už nějakou dobu jasné, že ročník 2010 byl extrémní. Tedy extrémně složitý a nepříznivý. Mnozí vinaři ještě ani nenalahvovali a stále se perou s bláznivou mírou kyselin ve vínech. Minulé roky, které byly ve znamení vysokých cukrů (což je spíše mentální než technologický problém vinařů) jsou vystřídány ročníkem, který nutí vinaře k hlubokému (tentokrát spíše technologickému) zamyšlení. A jen někteří v této zkoušce obstávají. A to ti nejlepší, kteří mají názor a znají dokonale své umění/řemeslo.

My jsme absolvovali náročnou degustační cestu, abychom do našeho baru přivezli “úlovky” od těchto vinařů. Výsledkem by měl být výběr do našeho portfolia vín, který nejen ukáže složitost a etrémnost ročníku 2010, ale ukáže současně výborné zvládnutí všech vinařských nástrah. Některá vinařská jména znáte a některá jsou pro vás možná nová. Z obou táborů vám máme co nabídnout.
Však se podívejte… je to jen menší ukázka toho co nového máme, ale s chutí do toho :-)

víno pro vás za recenzi!

Tuhle moc hezkou, kompaktní a vyváženou recenzi na dvě naše vína si určitě přečtěte. Je to totiž krásná ukázka toho, jaká potvora je víno ! A že jít si koupit bezmyšlenkovitě nějakou lahvinku k večeři prostě může tu večeři docela dobře odrovnat. No a nebo taky pozvednout ! A to není klišé ! Čtěte…. 

28. března 2011, evas 

Jeden březnový víkend, který vypadal jakž takž slunečně a teple, v nás vzbudil chuť na nějaké jarní, lehčí jídlo se zeleninou a bylinkami a lehké, svěží víno. Co třeba sauvignon? A proč se vlastně držet při zemi? Proč neotevřít rovnou dva? A abychom v tom nebyli sami, na nedělní oběd jsme pozvali hosty, kteří se sice podobným hračičkováním s jídlem a vínem obvykle nezabývají, ale rádi by to zkusili. Víc hlav víc ví, přece. A co teprve víc nosů a chuťových pohárků!

Takže co tu máme? Tak nejprve sauvignon z vinařství Kosík, pozdní sběr ročníku 2009. Suché víno z hroznů pocházejících z tvrdonické trati Nové Vinohrady má světlou barvu s platinovými odlesky a velmi intenzivní primární aroma, které na nepřipraveného zaútočí výraznou vůní angreštů a bílého rybízu. Vyvolává vzpomínky na teplé letní podvečery a letní výlety mezi otevřené vinné sklípky. Chuť je svěží, ovocná, na první ochutnání harmonická, s příjemnou hořčinou v závěru. Při dalším doušku se ale projeví, že svěžest a pěkná vůně trochu zastírají fakt, že tělo vína je slabší a dochuť krátká. Suma sumárum, tohle víno vidím jako typický produkt moderního mladého vinařství směle využívajícího všechny možné moderní technologie.

Druhým vínem je o rok starší sauvignon, pozdní sběr, vyrobený sdružením vinařů Nečas & Průdek. Taktéž suché víno bylo vyrobeno z hroznů z trati Kozí horky v Rakvicích. Víno zlaté až slámové barvy má kořeněnou a zralou vůni medu a přezrálých angreštů. Chuť zpočátku moc nekoresponduje s vůní, podle nazrálého aroma jsem ji čekala silnější a vyzrálejší. Už v druhém doušku ale nacházím větší zalíbení. Zajímavá  kořenitost a zpočátku utajená elegance si mě podmaňuje. Rakvický sauvignon je komplexnější, vrstevnatější a cestu k němu si člověk hledá možná déle než k vesele osvěžujícímu voňavému vínu z Tvrdonic, o to je však zajímavější.

No, ale radši je pojďme podrobit zkoušce ohněm, tedy vlastně jídlem.

Vzhledem k tomu, že bazalka za oknem se s prvními jarními paprsky zbláznila a dorostla velikosti vzrostlého fíkusu, bylo o předkrmu rozhodnuto. Velmi jednoduchá rajčatová omáčka na šalotce s čerstvou bazalkou a těstovinami ve tvaru vývrtky (jak jinak taky, že?). Rakvický sauvignon se ovšem s velmi prostým jídlem tragicky míjí. Čerstvá bazalka a nakyslá rajčata zvýrazní kyselinu do nepříjemné polohy a nazrálé víno ztrácí svou elegantní vážnost. Naproti tomu Kosíkův sauvignon se k předkrmu hodí perfektně. Spojení vína a jídla v ústech je harmonické, čerstvost surovin se dobře doplňuje s ovocnou lehkostí vína.

A když už zeleň, tak pořádně. Krémová rukolová polévka s česnekovo-petrželkovými krutony bude ta správná jarní volba. Tentokrát je pro změnu Kosíkův sauvignon docela out. Výrazná, lehce štiplavá chuť rukoly v kombinaci s hutnou smetanovou strukturou lehké víno bohužel zcela převálcují. Zato sauvignon pánů Nečase & Průdka je skvělou volbou. Smetana vínu krásně ohladí hrany a z výrazné kyseliny zbude pikantní ovocná kyselinka. Elegantní zralost vína pomůže i polévce – navzdory rukolové štiplavosti je samotná polévka poněkud mdlá, v kombinaci s rakvickým sauvignonem rozhodně získává na zajímavosti.

Hlavní jídlo, vepřová panenka s omáčkou z pomerančů a kokosového krému s kuskusem, bohužel není dobrým partnerem ani pro jedno z vín. S výraznou sladkokyselou chutí omáčky a typickou kokosovou vůní si moravský sauvignon zkrátka neporadí.

Pozvaní hosté si pochvalovali. O kombinování jídla a vína toho slyšeli či četli spoustu, nikdy si to takhle ale nevyzkoušeli. Byli nadšení skutečností, že to opravdu funguje. Že víno může být k určitému pokrmu skvělé, ač se samotné zdálo třeba méně zajímavé, a že totéž víno může být nevhodným jídlem zcela pohřbeno. A že to není nějaký subjektivní výmysl, ale že se na vhodnosti vína k jídlu shodne celý stůl. Mně se potvrdilo to, co jsem předpokládala už během přípravy: Kosíkův svěží ovocný sauvignon si padne do noty s lehkými zeleninovými jídly, rybou, salátem, zato vážná krása sauvignonu od Nečase & Průdka vynikne s pokrmy hutnějšími a smetanovými s méně výraznou chutí, která nepřebije jemnou kořenitost vína. Úplně výborným parťákem pro tento sauvignon byl kozí Buche Affinée, hutný sýr s bílou plísní, s jen velmi jemnou “kozinou”, silný, sametový, v chuti ne tolik výrazný.

Bylo to povedené odpoledne se dvěma fajn sauvignony.

víno pro vás za recenzi!

13. března 2011, Martin Kameník a Kristina Kotková
profil vína a komentáře: klikni na láhev 
(a přečtěte si též předcházející text ZDE)

víno pro vás za recenzi!

13. března 2011, Martin Kameník a Kristina Kotková
profil vína a komentáře: klikni na láhev

Považte. Sedíte ve ztemnělém vinném sklepě a popíjíte víno dle své chuti. Před očima se vám odvíjí děj vtipného filmu Křidýlko nebo stehýnko. Příběh je to celý o jídle, takže dostanete dost brzo hlad.

Jakmile se tohle stane, a vy se začnete rozhlížet, co byste si dali, objeví se před vámi mísa plná krásně propečených, voňavých a křupavých kuřecích křidýlek – v dosti originální úpravě: kuřecí lízátka. Prostě takové kuřecí jednohubky, kde místo párátka fuguje kost. Křidýlka pro nás vlastnoručně připraví Standa Soukup, člověk, se kterým jsme vypili nejeden rybníček vína. Chodí k nám do sklepa a do baru, kde takřka pravidelně  zapředáváme (nebo snad zabředáváme?) alkoholicko-filosofické debaty o víně a jídle.  Standa jako milovník a pozorný zkoumač vín se tentokrát uvolil pro nás v roli létajícího sommeliera připravit ke svému nejoblíbenějšímu filmu pravé kuřecí potěšení…

Podívejte se, jak se taková věc vyrábí. A přijďte se přesvědčit, jak taková věc chutná ! Pojďte si užít příjemný večer se starým, ale pořád parádním filmem ! Nevím jak vám, ale mně to voní už jen z fotky !

No a kde jsme vzali inspiraci? však se podívejte… ten chlapík teda ví jak na to !

 
Místo v naší kinovinárně si prosím objednejte zde…

Szep jo napot kivánok / Pekný dobrý den prajem!! …aneb s Polákem k bratrům Slovákům a Maďarům
Jan Čulík, 24. března 2011  

Bus Praha-Brno, vlak Brno-Zaječí (na nádraží zahlédnu Helenu Baker,  musím uznat, že jí to sluší a přemýšlím, zda je to znamení dobré cesty za vínem či nikoliv), autem s Bogdanem Trojakem Zaječí- Strekov (SK).

Ve Strekově nás uvítá Zsolty Sütő – ½  vinařství Strekov 1075. Uvítání vskutku skvělé – domácí pečené jelito, nakládané kyselé zelí a čerstvě upečený chléb. Povečeříme v krásných prostorách sýpky, kde se v podkroví nachází degustační místnost a v přízemí a sklepě vše potřebné k výrobě vína.  Zkoušíme k jelitu strekovský Ryzlink vlašský, čerstvě nalahvovaný. Jde k tomu lépe než tělnatější Chardonnay, které následuje posléze. Po chvilce přichází Tibor Melecsky – druhá ½ vinařství - a přesouváme se ochutnat mladá vína do sklepa. Ročník 2010 tu byl ještě náročnější než na Moravě. Vína mají velké množství kyselin a nízké extrakty. Fascinuje mě naprostý důraz na kvalitu a dobré jméno značky – vína, která neodpovídají představám těchto dvou vinařů, se vůbec nelahvují, aby se tak nekazilo dobré jméno značky (tu určitě Strekov 1075 má, bezesporu patří k jednomu z nejlepších slovenských vinařství – pro mě je úplně nejlepší)

Poprvé v životě chutnám odrůdu Dunaj – jedná se o křížení (Muškát Bouchet x Oportó) x Svatovavřinecké). Zajímavá odrůda vyznačující se dobrým vyzráváním a mohutnými víny s vyšším procentem alkoholu.

Večer pokračuje skvělými vzorky Modrého Portugalu, Frankovky, pinotově aromatického Svatovavřineckého a vrcholí ochutnávkou toho nejlepšího Alibernetu, co jsem měl kdy možnost ochutnat.

Zsolty s Tiborem se netají tím, že jim nejde o to vyrobit co možná nejodrůdovější vína, důraz kladou na terroir – v jednu chvíli Tibor stává a přináší kus zeminy, vlastně vápence, poleje ho vodou, která zasyčí a okamžitě se vsákne. Kus vápence se nádherně rozvoní a Tibor k tomu poznamená, že právě toto jsou jejich vína.

Sktrekov 1075 klade velký důraz na přírodní styl – vína kvasí spontánně, bez přidaných enzymů či většího množství síry. Krásné shrnutí filosofie, s jakou víno vyrábějí, je k nalezení na jejich webových stránkách:

Najvyššia kvalita nie je, čo najintenzívnejšia, najkoncetrovanejšia podoba najtypickejších vlastností danej odrody. Víno v našom ponímaní nesie  informácie o prostredí v akom vyrástlo. Chceme, aby človek zoznamujúci sa s naším vínom  dostal čistú, pravdivú,  informáciu o nás, o našom pohľade na život. Keď pije naše víno, aby cítil, že sa chceme s ním cez naše víno zoznámiť,  ale nechceme  sa za každú cenu páčiť (www.strekov1075.sk) .

Ráno se probouzíme v útulném karavanu okolo půl jedenácté. Kyselá kapusta (tj zelí) a espreso je skvělý nástroj proti zmírnění následků náročné degustace. Je krásný slunný den, loučíme se ze Zoltim a míříme směr Tokaj. Je to přece jen pořádný kus cesty, takže nám to zabere cca čtyři hodiny.

Asi hodinu od cíle se vnoříme do mlhy a do dalšího dne již nic jiného nespatříme. V podvečer přijíždíme do městečka Abaújszántó a v mlze hledáme vinařství Pendits patřící paní Martě Wille – Baukauff. Tato obdivuhodná žena se po smrti svého německého manžela vrátila do své vlasti a koupila sklep a vinařství. Od roku 2005 se pak spolu se svými syny věnuje produkci organických vín za  použití jen biologických postřiků a minima síry.

Před ochutnávkou vín paní Marty jsme se zajeli navečeřet do pár kilometrů vzdálené vesnice. Moderně zařízená restaurace patřící dvěma bratrům, kteří se vrátili z gastronomickými zkušenostmi z New Yorku, nabízí lokální speciality. Já jsem si dal steak s prasátek Mangalica – typického plemena v celém Maďarsku. Jídlo bylo výborné ovšem pravděpodobně vůbvec nejtučnější v mém životě, neb ve výborném mase byla skrytá klobása a pod masem zelí moxované s výpečkama – bez panáka slivovice bych se nedopracoval ani do půlky.

Nejdříve s paní Martou chutnáme vína v jejím sklepě. Dalo by se předpokládat, že půjde převážně o sladká vína, ovšem vinařství Pendits produkuje skvělý suchý Furmint a Žlutý muškát. Obcházíme sklep a ochutnáváme vína různých ročníků. Zvláště Furmint s tratě Krakov, vymykající se svou mineralitou a florálními tóny, dělá Bogdanovi (to je ten Polák z nadpisu) radost, jelikož potvrzuje vinné propojení mezi Poláky a Maďary. Filosofii paní Marty je: počkat si až víno vyzraje v sudu a bude podle jejího pocitu připraveno na lahvování. Jakmile to nastane,  víno putuje do lahve pod šroubovací uzávěr. Tento způsob uzávěru používá paní Marta proto, aby se zamezilo dalšímu zrání a víno zůstalo stejné jako při lahvování. S prodejem vína se tu opravdu nespěchá a ve sklepě je k vidění velké množství vína – například desítky kusů Tokaj Ascú 1999. Jak sama paní Marta říká: „Vína nemůžeme chutnat v žádné krásné degustační místnosti, ani se nemůžeme chlubit pěkným vinařstvím, můžeme si ovšem dovolit ten luxus prodávat svá vína až v době, kdy si skutečně myslíme, že jsou nejlepší.“ 

Po ochutnání již nalahvovaných vín se přesouváme do penzionu, kde jsme ubytování.

Velmi zajímavý je takzvaný Dialog – cuveé Furmintu a Žlutého muškátu, dále 4 putňové Asyl 2001 a velkou dobrotou je 6 putňové Aszu 1999. Ušlechtilá plíseň botrytis cinerea  způsobí nejen akumulaci cukru, ale i aromatických látek a kyselin, takže i přes velký obsah cukru jsou vína šťavnatá a mají dobrou kyselinu. Večerní degustace s paní Martou byla nesmírně zajímavá. Je velmi činorodou a aktivní vinařkou. Široce se angažuje v maďarské mutaci hnutí Slow food – http://www.slow-food.hu či CEVI http://cevi-eciw.eu – asociaci sdružující nezávislé vinaře v Evropě. Paní Marta Wille – Baumkauff je velká osobnost s širokým rozhledem a bylo mi velkou ctí si s ní ten večer povídat.

Další den se ještě pokocháme slunnou Tokají a míříme zpátky na Slovensko, kde se v Rožnově setkáváme se strekovskými vinaři a těšíme se, že večer proběhne společná degustace v místní vinotéce. Bogdan pak míří domů na Moravu a já se rozhoduji prozkoumat východ Slovenska, a poté  dále pak za kamarádem do Miskolce a Egeru na Egri Bikaver - ale to už je na jiné povídání …

Pokud by vás zajímalo víc, není lepšího řešení než zajít do Vinografu objednat si láhev vína ze Strekova 1075 či Pendits, a já vám o svých zážitcích milerád popovídám u sklenice těchto skvělých vín.

Snad nám Richard Stávek promine, že jsme převzali jeho webové hádanky z http://stawek.blog.cz/ .  Přijde mi to ale dosti vtipné a tak se tu a tam asi objeví hádanka i na Vinografu. 

Kdo pozná kde (konktétně) to je? První tři správné odpovědi mají nárok na láhev vína z naší nabídky, která s tímto místem souvisí. Nutno říci, že kdo sleduje bedlivě Vinograf, na odpověď má šanci přijít, i když na tomto místě nikdy nebyl.

Odpovědi do komentářů ! …jinde je nebereme…

P.S. minulou foto-hádanku ze sekce “Deníček vinařství” úspěšně vyřešili tito:

Gabriela Pojerová
Jan Soušek
Jindra Volný
a Jan čulík, který se nepočítá :-)

Když jsme dali na web náš sklepní březno-dubnový program, vzbudili jsme docela zájem. Tak abychom to tedy všechno blíže vysvětlili:

Nás zajímá víno jako kulturní produkt. Víno je takové mimo jiné i proto, že na jeho podobu má klíčový vliv terroir. A nedílnou součástí terroir jsou i lidské vlivy určené tradicí, respektem k přírodním hodnotám a rodinnými, firemními nebo místními zvyklostmi. To jsou základy dávající vínu úplně odlišný rozměr ve srovnání třeba s pivem nebo jinými populárními nápoji. A dál: rovněž konzumace vína je skvostným kulturním zážitkem, zejména pokud si konzument vína dopřeje tu radost víno si pro sebe zhodnotit, vychutnat, poznat jeho kladné stránky, zkoumat záměr tvůrce, hledat ve víně projevy teroir… Prostě odhalit a poznat skutečné umění vinaře. A ještě dál: spojení vína a jídla, kde dochází k umocnění zážitku, a to opět veskrze kulturního. Jistě – vínem se lze zcela nekulturně vožrat a jídlem přežrat :-) …ale to je zcela jiný příběh :-).

Nedávný náš počin Dekadentní degustace (viz zde) nás přiblížil k tomu, co jsme vlastně chtěli dělat (a sporadicky dělali – viz naše někdejší vernisáže) už dávno: propojit více víno a kulturu. To se samozřejmě dá dělat různě, od “lehkých” forem až po ty “těžké” :-) My si na vás možná postupně vyzkoušíme všechny, ale pro začátek začneme takhle:

Filmové pochoutky
Cyklus večerů, ve kterých budeme promítat filmy převážně s vinnou, vinařskou a gastrotematikou. 

Hudební pochoutky
Cyklus večerů s hudbou a vínem.

Divadelní pochoutky:
Cyklus komorních divadelních představení.

Večerní školička vína:
Cyklus komorních divadelních představení.
  

Udělali jsme si výlet do českých vinařských destinací, abychom ochutnali a nakoupili vína z odrůd, z nichž některé sem vysadil ve 14. století Katel IV, když je dovezl z Burgundska a nařídil je zde pěstovat a šířit. Od té doby se nachází v oblastech Mělnicka, Roudnicka a Kutnohorska, kde vznikají velmi zajímavá a specifická vína.

Máme pro vás tedy vína ze Žernosek (Malých i Velkých), Mělníka a Roudnice. A některá jsou opravdu nádherná. Např Pinot noir, který v závěru našeho videa ochutnáváme, patří k těm nejlepším, které jsme v baru měli a máme.

Trošku jsme to s Honzou natáhli, a náš milý střihač Lukáš Bouška (www.ViDEOLUmix.com) to využil, aby si z nás trochu vystřelil a celou tu osumnáctiminutovou eskapádu odlehčil. Tak snad se na nás nezlobíte. Lukáš je každopádně šikula !

Pokud se vám to takhle líbí (nelíbí), okometujte !