Chceme se pochlubit: vytvořili a spustili jsme vinařský hotel.  Jmenuje se Hotel Pinot, jehož stránky jsou na webu www.hotelpinot.cz . Žít bude hotel i na Facebooku (na zatím nehezké adrese
http://www.facebook.com/profile.php?id=1026589375&ref=nf#/pages/Praha/Hotel-PINOT/164018287413  - chcete-li nám pomoci k hezčí adrese, kterou si přejeme, staňte se fanoušky Hotelu Pinot :-).  

Je to rozhodně další významný milník na naší životní vinařské stezce. Začínali jsme kdysi s cestami na Moravu, za vínem a vinaři, učili se víno znát a pít. Pokračovali jsme ve vinném sklepě Lustermannském, kde jsme pořádali spoustu zajímavých veřejuných akcí s vínem. Nedávno jsme spustili tenhle vinný bar VINOGRAF, který nás zase kousek posunul někam dál a teď máme vinařský Hotel Pinot. V mezičase jsme ještě vytvořili a spustili edukační portál o růžových vínech a speciání e-shop na růžovky (www.roseportal.cz a www.hladinka.cz), ale tenhle růžový projekt zatím spíš čeká na jarní reinkarnaci… všechen čas nám totiž už v dubnu 2009 prostě zabral hotel.  

Koncept Hotelu Pinot je založen na partnerství s těmi nejprogresivnějšími tuzemskými vinařstvími. A nejzajímvějšími podle našeho názoru. Každý pokoj je pojmenován po jednom z nich a v pokoji hosté najdou vinotéku s průřezovou produkcí vinařství a s řadou informací. Hotel nabízí hostům nejen vinný bar a vinný sklep, ale také řadu zajímavých programů od degustací až po cesty do vinařství a za vínem.

Pokud byste se chtěli na náš hotel podívat, rádi vám ho ukážeme. A ze všeho nejraději budeme, když ho pak nabídnete svým vínomilným známým, až za Vámi do Prahy přijedou, ať už jsou z Varů, Břeclavi nebo z New Yorku. Mají-li víno rádi jako vy, pak se o ně rozhodně dobře postaráme.

Rádi bychom Vás dne 19.1. pozvali na seznamovací Degustační cestu po vinařstvích Hotelu Pinot kterou pořádáme v rámci Prague Wine Week. Bude to otevřená ochutnávková výstava (15-21 hod), kde si každý může přijít ochutnat co nabídneme. Od každého ze 14  vinařských partnerů budete moci v našem sklepě ochutnat 2-3 vína a jak se můžete dočíst na uvedeném linku, půjde i o malou příjemnou odbočku k minigastronomickému noubení ! 

My už teď víme, že mezi vystavenými víny k ochutnání budou opravdu zajímavé, občas i ty nejzajímavější  kousky ! Jaká vína na ochutnácce budou můete sledovat na www.misenska.cz.
Vše o Prague Wine Week najdete na www.pww.cz, v rámci kteréžto akce nabízíme jako vinařský hotel i zvláštní ceny za ubytování.
Těšíme se na Vás!

Zrovna jsem pchal prázdné vinografí láhve do auta. Zase zpoždění, už tři hodiny jsem měl dělat něco úplně někde jinde, když mi dneska po stopadesáté zabrněl telefon v kapse. “Trhni si…” řekl jsem nahlas. Když jsem pak seděl za volantem a mířil ke kontejnerům na sklo, na displeji jsem  uviděl hovor od Vladimíra Š. z Rakvic. Ano, ten co dělá víno. Volá často, když něco podstatného vzniká. Občas ze sklepa, když lisuje, jindy zase když koštuje… to je pak obzvlášť plodná debata :-) Vláďa ale vždycky potěší, tak jsem mu hned zavolal zpátky.

“Tak dělám ty přesňáky, kamaráde…“.
“Co že děláš?”
“Přesňáky.”
“Co to je?” 
“Pustil jsem si VINOGRAF, výbornej nápad člověče. Placky přece. Lokše je to slovensky. U nás jsou to přesňáky. Rodina mi odjela lyžovat, tak jim udělám překvápko! Mám v lednici husí sádlo.”
“Přesňáky jsem nikdy neslyšel.”
“Bodejť. Však jsi z Prahy…“.

Jsem z Prahy, zase umím kdykoli zaparkovat teréňáka v centru… pomyslel jsem si v duchu a zkusil nezapomenout, že si musím přesňáky vygůglovat.

No vážně! …ono se tomu říká nejen PŘESŇÁKY, ale  i PATENTY nebo LATY. Já to znám jako LOKŠE. Jenže ouha ! ..čtu všechny ty recepty a pomalu usmívám se pod fousy… Kdepak přesňáky! Lokše jsou z KRUPICE ! Žádné brambory a mouka.

“Krupice mě teda překvapila. I to vajíčko, člověče.” řekl Vláďa.  “To jsem na to zvědavej.”

Však si to zkuste:
8 včera uvařených brambor ve slupce
4 lžíce krupice
1 vejce a sůl.

Malé kuličky z tohoto těsta se vyválí na placky o průměru 20-30 cm, a pečou se na plátu z obou stran. Vláďa Š. to dneska peče na teflonu. Dá se. Protože ale říkal i něco o tom, že husí játra mu přijdou těžká a že stačí nějaká drůbeží, tak musím všechny varovat:  chcete-li si opravdu užít parádní jízdu, neexperimentujte. Pořiďte si v Tescu skleničku s husími játry v husím sádle, a dejte si do nosu.

Jsem moc zvědav, jak Vláďa zhodnotí lokši versus přesňáky.  Vláďo napiš !

“Kam ti odjeli na lyže?”
“No do Nemčiček přece…“ 

Napadlo mě, že VINOGRAF se někdy příště vypraví za panem Stávkem starším. To je totiž taky docela zajímavý příběh… Sice to není o víně, ale však my ho do toho nějak zamontujem…(http://www.sportnemcicky.cz/nove/webkam.html)

Svatomartinské je trhák. Jedno vinařství za druhým nám hlásí, že má už vyprodáno. Kdejaká hospoda má na stolku stojánek s akuální nabídkou Svatomartinského a na týden dopředu zásoby s husou. Vinaři si pochvalují, že celostátní kampaň za “české božolé” zabírá a svatomartinské marketingové snažení Vinařského fondu je dáváno za vzor úspěchu. A potvrzuje to i řeč čísel. V roce 2007 vinaři přihlásili 178 vzorků, v roce 2008 již 205 vzorků a letos bylo přihlášeno 253 vzorků od 97 vinařství. Jak hlásí média, martinské vinařské oslavy jsou masovou záležitostí a zároveň i výnosným byznysem a letošní celková produkce dosáhla milion lahví. České mladé víno poráží i božolé.

Na videu se mě Klára zeptala, co si myslím o mladých vínech. Trochu mě tím překvapila a já si uvědomil, že by to chtělo větší prostor na vyváženou odpověď. Odbyl jsem to klišé: není to víno na přemýšlení, ale na pití pro ty, co hledají šťavnatou svěžest.

V kruzích znalých milovníků vín je však Svatomartinské exotickou záležitostí, nehodnou přílišného zájmu. Včera jsme uspořádali košt Svatomartinských a mladých vín (pro vysvětlení: mladá jsou tato vína všechna, ale Svatomartinským je možno nazývat jen to, které dostalo oficiální glejt). Přišlo sotva 20 lidí a já si opět připomněl každoroční nezájem o Svatomartinské u nás. Pořádáme systematicky akce s vínem od r. 2003 a naše nabídka si vybudovala klientelu znalou vína. Málokdo z těchto lidí obětuje čas i peníz, aby si ověřil, co už dávno ví: mladé víno na trhu 11.11. je znásilněný produkt, rychlokvaška se spoustou omezení díky potlačeným přirozeným procesům, které si hotové víno při výrobě žádá. Víno bez dodržených technologických lhůt, vůní i chutí vyhnané na efekt k rychlému vypití teď a tady. Víno často plné látek, které bychom v kvalitním víně mít nechtěli. Něco o tom vypovídá i typická bolest hlavy druhý den po koštu a podezřelé sedliny, které se každoročně objeví v řadě vín, která zbyla.

Přesto však musím říct, že Svatomartinské je fenomén svého druhu. Z uvedeného jasně plyne, že jde o skvěle zvládnutou marketingovou strategii, která přiláká masovou pozornost k našemu vinařství. Nejde tu vůbec o nějaké komorní tlachání znalců, ale o byznys založený na široké popularitě. Proto ta jednoduchost vín, umně podpořená nafouknutým vyprávěním o tradicích.

Kuš, řekli by vinaři… A mají pravdu. Mladé víno je třeba brát tak jak je. Já si ale počkám na ty šarže, co ještě leží v sudech :-) A to přesto, že vím o několika vínech ročníku 2009, která se v těchto dnech objevila na trhu, a která jsou skvostná, a zcela jistě vydrží po celý rok ve výborné kondici. A která si občas s chutí dám.

Během deseti dílů našich videí jsme nashromáždili různé reakce, zkušenosti, uvědomili si co je důležité a co ne, pohádali se koncepčně i z přemíry práce, zjistili jsme, jak individuálně pohlížíme na hodnocení vín a dostali při té příležitosti na frak od čtenářů. A teď je na čase to zhodnotit a říct co dál.

Je jasné, že budeme pokračovat. Videa se líbí. Během výletů a při degustacích jsme používali mnoho různých slov a více/méně jasných/nejasných termínů. I když je všichni známe, ne všichni jimi rozumíme totéž. Proto se zaměříme i na to, jak se víno degustuje, proč se třeba kroutí skleničkou, proč se u toho dělají různé pazvuky a proč se u toho co říká. Vína vybereme tak, aby se na nich dalo demonstrovat vždy nějaké téma. Za vinaři budeme jezdit dál.

Také se více zaměříme na jídlo. Pokud ještě nezvládmeme Svatomartinský, tak se v příštím díle podíváme do Itálie na lanýže a celý prosinec budeme snoubit vína s jídlem na vánoční stůl. A v lednu začneme pěkně od píky v degustační školičce, kde budou padat termíny jako je cukernatost moštu, klon, kyselina, extrakt a kořenitost, no a jistěže i zelný placky :-) Určitě se také pokusíme sysifovsky vyjasnit, kde je hranice mezi objektivitou a obchodním zájmem. Ukázalo se, že je to obří téma a my se obřím tématům vyhýbat nechceme.

Apropos, zelný placky potažmo nedávná vroucí diskuse mezi mnou a zbytkem světa (ti, co neví oč jde nechť přeskočí rovnou na konec článku): Považuju to za naprosto nešťastnou událost. To je samozřejmě moje chyba, diskusi jsem v danou chvíli necítil tak negativně, téma hodnocení jsem považoval za nudné a tak jsem záměrně zaprovokoval, aby se diskutovalo. Ale zvrtlo se to kam jsem rozhodně nechtěl. Díky tomu se tu ovšem semlelo a propletlo několik témat, která spolu v zásadě nesouvisí a zorientovat se v tom nebylo snadné. Klasika nedorozumění.

Blogoscéna je doménou nezávislosti a proto se apriorně staví k obchodníkům. Já jsem v tomto prostředí vyslovil asi 5 hezkých slov o jednom z nich, a 5 méně hezkých slov o tom, jak zhodnotil víno (od toho obchodníka) jeden z nás. Následně jsem byl „án blok“ spláchnut do žumpy obchodní zištnosti a servility a také lidského hyenismu vůči „jednomu z vás“. Musím přiznat, že jsem ten atak neustál a zabředl do argumentací, které neměly vůbec padnout. Mnozí navíc nepochopili, proč tohle zaznívá právě na stránkách Vinografu. No co už, stalo se. Tímto se tedy omlouvám všem, koho se má slova dotkla. Zejména pak Ondrovi, který se z celé události ani nenaštval a tím mi to natřel ze všech nejvíc. Ondro díky. A mě nezbývá než věřit, že víno opravdu lidi spojuje a já doufám, že v Tvých očích se brzo zase zajiskří. Vinograf bude zase dobrej. Dal bych si s tebou sklenku zaprděnýho pinotu.

Ať se vám líbíme.

Na tomto místě byl jiný článek o odpovědnosti degustátora. Nebyl to buhvíjak objevný text se závažným obsahem, šlo hlavně o výzvu k diskusi. Jenže o tématu se moc nediskutovalo a místo toho se strhla jakási obří osobní bitva, která ve finále zcela pozbyla cokoli pozitivního. Smysl toho článku nebyl naplněn, proto jsem se jako jeho autor rozhodl odstranit. Mrzí mě to moc za ty, které to (včetně mne) zklamalo. Přeji všem hodně lepší zábavy s VINOGRAFem.

Když jsme začali vymýšlet vinný bar, je to tak dva – tři roky zpátky, chodili jsme Prahou a hledali ten nelepší prostor a na papírky si přitom psali různé nápady. Vznikal tak postupně projekt nabitý invencí, dnes již naštěstí velmi vyselektovanou. I tak toho máme ještě na dvě – tři hustě popsané stránky A4. Těšili jsme se, že až to všechno zrealizujeme, spustíme nejlepší vinný bar na světě. Když jsme pak (zcela překvapivě) stáli v malé, vystěhované a dočasně potemnělé Míšeňské, kde jsme bar nikdy neplánovali ale přesto ho měli začít stavět, pochopili jsme, že realizovat ten seznam bude úsilí na dva – tři roky. “Flying sommelier” je jednou z prvních položek v našem seznamu, a tak doufám, že naší radost budete cítit i vy.

Ale žádné obavy … v Míšeňské nás neuvidíte vznášet se nad stolky ani za barem, ani žádný kabaret. Prostě u nás budou hostovat kamarádi sommelieři, vinaři a obchodníci s vínem, které k nám budeme postupně zvát, aby tu v jednom večeru osobně prezentovali ty nejzajímavější vinařské „pecky a šišky“. Někdy i ty, ke kterým se normálně nedostanete. Nepůjde ale o žádné přednášky ani degustace, nezaplatíte žádné vstupné. Prostě nic organizovaného. Zarezervujete si místo u stolu na určený den nebo prostě jen přijdete, a ať už sami, ve dvou nebo ve skupině si kdykoli v průběhu zábavy či konzumace popovídáte s naším „létajícím sommelierem“ o víně či vínech, která pro tu příležitost a pro vás vybral. Víno vám náš host naservíruje, a protože o něm bude vědět vše, poví vám cokoli budete chtít vědět. Budete se tak moci ve Vinografu (více méně pravidelně) setkávat s těmi nejlepšími odborníky z oboru a s těmi nejzajímavějšími víny a vinařstvími. Chceme tak udělat radost sobě, vám i našim přátelům – sommelierům, pro které by to neměla být práce, nýbrž zábava či vytržení z rutiny.

Začali jsme s nedělními termíny, kdy má v baru službu Klára. Ta si pozvala na neděli 11.10. kolegu a dalšího člena hvězdného týmu restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise, špičkového sommeliera Romana Novotného. Ten vybral víno SKALE 2004 Magnum jehož autorem je excelentní vinař z Bořetic Pavel Springer. Není-li to nejlepší moravské červené víno,  je to každopádně víno kontroverzní a pozoruhodné. Je dostupné pouze v lahvích Magnum (1,5 l), z kterých vám Roman víno naléval. Další sommeliery pozveme opět brzo. Informace budete mít v sekci Kalendář akcí.