Sylvánské zelené

Synonyma: Sylvánské, Grüner Silvaner, Grüner Zierfandl, Zöld silván, Gentil vert, Sylvain vert, Plant du Rhin, Morávka, Salvon, Zelený Cinyfál, Cinyfádl, Moravská, Cyrifandl, Salvaner, Frankenriesling, Scharvaner, Boetzinger, Rundblatt, Weisser Augustiner, Fliegentraube, Clozier, Zelenčic, Čafandler, Feuille ronde, Gros Rhin, Gross Riesling, Aroine Grande, Mauzac, Picardou blanc, Pepltraube, Cilifanti, Oesterreicher, Sedmogradska zelena, Monterey Riesling, Salfine bely, Selivan

Původ: Je to původní stará Rakouská odrůda. Na rakouský původ ukazuje i starší německé označení Oesterreicher. Dříve se ale také jako jedna z původních oblastí udávala Transylvánie, její výskyt zde je ale minimální. Soudí se také, že se odrůda vyvinula z Vitis vinifera subsp. sylvestris (tedy révy lesní), rostoucí v lužních lesích toku Dunaje. V Německu je momentálně po RR a MT na třetím místě s celkovým počtem 6700 ha. Nejnovější studie dokazují, že vznikl samovolným křížením odrůdy Rakouské bílé a Tramín.

Rozšíření: Rakousko, Německo (Reinhessen, Falc, Franken), Morava, Slovensko

Kdysi bylo Sylvánské zelené nejrozšířenější odrůdou na Moravě a proto se mu říkalo lidově Morávka. Z výsadeb bylo vytlačeno Neuburským, které později nahradil Müller Thurgau. Odrůda vyžaduje dobré polohy a živné půdy a je doporučena k pěstování ve všech vinařských podoblastech České republiky. Sylvánské zelené se udrželo v Čechách na Roudnicku a Čáslavsku a na Moravě na Blatnicku. V novodobých výsadbách vinic se začíná opět objevovat i jinde.

Podíl celkové plochy v ČR: 1999 – 0,4 %, 2004 – 0,6 %

Požadavky na podmínky: vyžaduje dobré polohy a vododržné půdy. Nesnáší sucho a vápno. Mrazuodolnost je nižší, stejně tak jako odolnost proti houbovým chorobám. Plísni šedé vzdoruje lépe. Sklízí se na přelomu září a října.

Charakteristika révy: Keř je slabšího růstu, hustě olistěný středně velkými kulatými třílaločnými listy. Hrozny jsou husté, středně velké, soudržné, se středně velkými zelenými bobulemi. Dužina bobule je slizká, velmi příjemné chuti – dříve se používalo také jako stolní.

Charakteristika vína: Při větších sklizních jsou mladá vína tvrdá a hrubá. Je-li výnos přiměřený, pak se kyselin rychle odbourávají. Sylvánské se dříve užívalo do směsí s tvrdšími víny (např. s Ryzlinkem vlašským). Většinou sloužilo jako běžně suché víno k prostým jídlům. Jeho barva je zelenožlutá, vůně při vyšší vyzrálosti mírně kořenitá, někdy angreštová, jinak bez výrazných aromatických látek. Chuť je neutrální, s větším množstvím kyselin.