Ochutnáme:

1. Pošip 2010 - PZ Svirče Hvar
2. Graševina kvalitetna - Vinarija Daruvar
3. Graševina vrhunska - Vinarija Daruvar
4. Muškat Kozlović
5. Plavac Hvar - PZ Svirče
6. Mediterano PZ - Svirče Hvar
7. Korlat Syrah - Vinarija Benkovac
8. Zlatan Plavac - Zlatan Otok Hvar
9. Ivan Dolac - PZ Svirče
a ještě minimálně jedno víno, patrně Malvaziji
nebo Muškat momjanski přidám z vinařství Kozlović z Istrie.

Paní Silvie Karbaš Grmolcová se každý rok účastní vinobraní na ostrově Hvar ve vinariji PZ Svirče. Vinařství, které produkuje světově uznávaná vína jako je Ivan Dolac, Ivan Dolac barrique atd. Navštíví nás, aby nám zprostředkovala svá nejčerstvější zážitky a pravé potěšení z tamního vína !

Malou ochutnávku fotek z nejvýše položeného vinohradu na Hvaru berte jako pozvánku na povídání a promítání o letošním hvarském vinobraní za doprovodu výše uvedených vín.

Asi to znáte: vyberete si nějakou zemi s krásným mořem a rozhodnete se tam strávit klidné dva týdny válením a pocházením po vybraném letovisku, pojížděním půjčeným autem a nakupováním blbostí. Těšíte se na tamní kuchyni a protože nevíte do čeho jdete, vezmete si sebou pár lahví osvědčeného vína - jen tolik co se vejde do přeplněného kufru. Ty však vypráskáte za první dva dny a po zbytek dovolené brousíte po obchůdcích a zoufale se snažíte najít něco, co se dá pít. Většinou na konci dovolené zjistíte, že tohle zkoušení byla drahá sázka do nepovedené loterie. Nakonec si z dovolené odevezete pěkný zážitek od moře, jen poněkud zakalený tím, že jste skončili u housewine vašeho hotelu.

Možná máte tento zážitek čerstvě v paměti i z letošního Chorvatska. Chorvatská supermarketová vína jsou totiž obzvláště šílená... Pro vás (a nejen pro vás) jsme připravili seznámení s tím, co je v této zemi k mání nejlepšího. Pro příště :-)

Vinařství

Vinohradnické oblasti se v Chorvatsku rozdělují na dvě hlavní části, část kontinentální a přímořskou. Každá z těchto oblastí má odlišné geologické, klimatické i půdní podmínky a odlišnosti.

Oblast kontinentální

V oblasti kontinentálního Chorvatska se réva vinná pěstuje již od středověku. Počátky pěstování révy jsou spojeny s císařem Augustem Oktaviánem 63.-14. př.n.l. Rychlému rozvoji vinohradnictví v této oblasti dochází i díky šíření křesťanství.  To platí zejména pro období středověku, kde má víno a samotná réva obrovský hospodářský význam. Vinohrady v té době patří bohaté šlechtě, mnohé jsou ve vlastnictví církve např. bývalé opatsví Kutjevo

Podunavlje
Tato podoblast se skládá z částí Erdut, Simia a Baranja; rozlohou téměř 2800 hektarů. Vinohrady v této oblasti utpěly velké ztráty během občanské válka v letech 1991 až 95. K obnově a rozvoji vinic dochází po roce 1997. Nejčastěji pěstovanými odrůdami v této oblast jsou Graševina, Traminac, Pinot bijeli, rizling rajnski, chardonnay, sauvignon, Muškat Ottonel; z modrých Cabernet Franc, Frankovka, Merlot crni, Pinot crni. Nejznámější vínem z této podoblasti je Iločki Traminac

Slavonie
Slavonie je největší vinohradnickou oblastí v HR s vinohrady v okolí měst Džakovo, Kutjevo, Slavonski Brod. Vinařství z této oblasti vyrábějí vína bílá, červená i růžová, která jsou známá i za hranicemi HR. Vinohradnictví i vinařství má v této podoblasti dlouhou tradici.

Nejznámějším vínem této oblasti je bezpochyby Graševina (Ryzlik rýnský).  Nejčastěji se zde právě pěstuje již zmíněná Graševina, dále pak Chardonnay, Silvanac zeleni, Pinot bijeli; Frankovka, Pinot crni. V oblasti kolem Kutjeva je větší množství větších vinařství s velmi kvalitní produkcí např. Krauthaker, Kutjevo d.d., vinarija Zdjelarevič.

V Kutjevu se víno vyrábí již od roku 1232, od dob vzniku cisterciáckého opatsví. O největší přínos v pěstování révy vinné v této oblasti se zasloužili biskup Anton Mandič a Josip Strossmayer.

Moslavina
Jižní svahy nad Moslavinou poskytují ideální podmínky pro pěstování révy.  Největším vinohradem v oblasti je Voloder-ivanič Grad s téměř 1500 ha. O rozvoj vinohradnictví avinařství v tomot regionu se stará Asociace pěstitelů a vinařů Moslavina. Z odrůd je nejvíce zastoupena odrůda Moslavac (Furmint), Graševina, Pinot bijeli, Semillon.

Prigorje – Bilogora
Podoblast Prigorje zahrnuje šest vinohradů s rozlohou téměř 8000 ha. Nachází se v okolí měst Dugo Selo, Zagreb. Nejpěstovanější odrůdou tohoto regionu je opět Graševina.

Pokuplje
Pokuplje je nejmenší vinohradnickou podoblastí s necelými 2000 ha. Z tohoto regionu pochází autochtonní odrůda Petrinjska ranina.

Plešivica
Podoblast Plešivica se nachází na jižních svazích v okolí měst Plešivica, Okić, Samobor. První zmínka o vinicích v tomto regionu pochází z roku 1370. I tato podoblast je především oblastí bílých vín.

Zagorje - Međimurje
Největší část vinohradů v podoblasti Zagorje - Međimurje se nachází v kopcovitém terénu, míst i na strmých svazích s nezapomenutelným výhledem do krajiny. Oblast je vyhlášená pěstováním starých bílých odrůd jako je Belina, Lipovina, Plavec žuti a další dnes již zapomenuté odrůdy. Tyto odrůdy jsou většinou zpracovávány malovinaři pro jejich vlastní potřebu.

Vína z této oblasti jsou lehká, s dostatečným obsahem kyselin. Z klasických odrůd jsou nejvíce pěstovány Graševina, Silvanac, Traminac, Pinot bijeli, Muškat Ottonel. Z červených odrůd se pěstují Frankovka a Portugizac, ale pouze okrajově.

Oblast přímořská

Hrvatsko primorje
Hrvatsko primorje zahrnuje oblast Kvarnerských ostrovů, ostrovy Rab a Pag.

Sjeverna Dalmacija
Podoblast Severní Dalmácie má přibližně 3600 ha vinic rozdělených do osmi tratí. Jedná se o Zadar - Benkovac, Biograd s 240 ha, Benkovac Stankovci s 980 ha, Promina, Pirovac, Knin, Drnis, Šibenik, Primošten.

Dalmatinska zagora
Podoblast Dalmatinska zagora má asi 2000 hektarů vinic;, rozdělěeny jsou do tří tratí Imotski, Vrgorac a nejmenší Sinj Vrlika s asi 120 hektary. Kromě tradičních odrůd této oblasti jako je Ninčušu, Debit, Trnjak, z kterých si vyrábí vína sami malovinaři se pěstuje Kujundžuša, která dává lehká a svěží vína.

Srednja i južna Dalmacija
Podregion střední a jižní Dalmácie zahrnuje největší počet vinohradů z celé Dalmácie. Jedná se o vinice na ostrovech Mljet, Korčula, Lastovo, Vis, Hvar, Brač a Šolta a pět vinohradů na pevnině Kaštela - Trogir, Split - Omiš - Makarska, Neretva, Konavle a poloostrov Pelješac.

Stejně jako na Istrii i zde má pěstování révy vinné dlouhou tradici. První zmínky pocházejí už z dob 385 př. Kr.

Hlavní pěstovanou odrůdou je autochtonní Plavac mali, odrůda z které je vyráběno světoznámé víno Ivan Dolac, ale i Pelješ, Dingač a řada dalších. Z nejčastěji pěstovaných bílých odrůd můžeme jmenovat Pošip, Bogdanušu.

Díky rozvoji trhu a u turismu dochází v posledních k velkým investicím do výroby ze strany vinařství, k modernizaci provozu s ohledem na šetrné zpracování suroviny.