víno pro vás za recenzi!

20. ledna 2012, Richard Stávek, http://www.stawek.cz/

Dalším vínem, které jsem si ve Vinografu vybral k recenzi, je Mádlův kabinet odrůdy Neuburské, odrůdy, která dnes zažívá nelehké časy. Dílem jsou její trable způsobeny tím, že se za ni v dobách minulých v zájezdových sklípcích schovávala kdejaká směska diskutabilní kvality (typický Neuburg není totiž až tak nijak zásadně vyhraněn vůči většině odrůdového sortimentu v čistě odrůdových vínech). Dalším problémem Neuburského je jeho zatím uspokojivě nepojmenovaná nemoc ve vinici, která se zatím pracovně nazývá krátkouzlovitost. V čem spočívá? Internodia, tedy laicky-polopatisticky řečeno dílky letorostu členěné jednotlivými kolínky, se zkracují a zakřivují do té míry, že letorost může růst “cikcakovatě”. Vedle problémů se zpožděním fenofází a zelenými pracemi se jako závažným jeví takové doprovodné skutečnosti jako je nižší výnos a cukernatost toho mála hroznů co zbude. Na Moravě (a nejen zde, ale i v Dolním Rakousku) se objevilo několik případů, kdy pěstitel v zoufalství nad (ne)úrodou vyklučil mladý vinohrad Neuburského.

Jsou však vinice (svědectví v Burgenlandu, ale i u nás – např. Vinselekt Michlovský), kde žádné problémy tohoto druhu nemají. Nemoc přičítají špatnému klonovému materiálu z doby výsadeb (70. a 80. léta), přičemž ale krátkouzlovitost byla zaznamenána i u nových výsadeb. Zajímavé je též, že některé roky se projeví jen krátce na jaře a pak letorosty problému “urostou”. A nebo se některé roky neprojeví vůbec. Někteří to přičítají citlivosti odrůdy na klimatické změny, jiní zase na všudypřítomné agrochemikálie z konvenčního zemědělství, zejména herbicidy používané v obilovinách.

Ale dost lamentování, pojďme k Mádlovu podání Neuburského. Nejprve si však něco řekneme k odrůdě samotné.

Odrůda byla poprvé pěstována v obci Arnsdorf ve Wachau, kde Dunaj na břeh vyplavil otep réví, které místní vinohradníci vsadili do země. To se mělo odehrát kolem roku 1860. Některé prameny ovšem uvádějí původ v Maďarsku. Každopádně je jisté, že i u nás je známé již přes sto let. Výrazné rozšíření nastalo po první světové válce.

Předválečný, ale i poválečný guru našeho vinařství Doc. Blaha k odrůdě před více než padesáti lety uvedl: “Z Rakouska se Neuburgské začátkem nynějšího století rozšířilo do okolních vinařských oblastí, zejména ovšem na Moravu. Na Slovácku se se Neuburgské dobře osvědčuje, stejně jako Sylvánské zelené, a o jeho pěstění se projevuje stálý a živý zájem zejména proto, že dává vína velmi dobré jakosti a typu, ostatním odrůdám moravským velmi blízkého. Je rozšířeno i ve větších a čistých výsadbách , zvláště na pahorcích od V. Pavlovic až k Mutěnicím (typické Modré hory! – pozn. RS) a na Hodnonínsku….Vyžaduje sušší, teplejší půdy, v tratích vlhkých a studených jsou výnosy nízké a jakost špatná. Svědčí mu lépe půdy sprašovité a jílovité, méně kamenité….Víno se vyznačuje zvláštní odrůdovou příchutí, připomínající Sauvignon. Je dosti silné, dosti plné, hutné, poněkud kyselejší a vyžaduje dobrého a optrného školení, aby své dobré vlastnosti mohlo v plné míře vyvinout a udržet….Víno je velmi dobré jakosti a je na Moravě velmi hledáno a oblíbeno a to i ve směsích, např. se Sylvánským. Čisté víno odrůdové z Neuburského patří k nejlepším vínům. Vína z horších ročníků jsou vhodná ke zcelení s většinou našich vín odrůdových”.

Doc. Pavloušek k odrůdě o více než půlstoletí píše: “Neuburské je možné považovat za typickou středoevropskou odrůdu révy vinné. Pravděpodobně jde o semenáč, vyplavený řekou Dunajem v oblasti Wachau v Rakousku. V tomto vinařském údolí se rovněž nachází památník připomínající vznik této odrůdy. Odrůda je rozšířená především na Moravě a v Rakousku. V České republice se pěstuje na ploše 424,9 ha. Největší výsadby této odrůdy jsou v podoblasti Velkopavlovické (225,2 ha). Dále následují další podoblasti s těmito velikostmi výsadeb: Mikulovská (85,5 ha), Slovácká (76,4 ha) a Znojemská (37,2 ha). V České vinařské oblasti je registrováno pouze 0,4 ha (Mze, 2006)….Neuburské se nejčastěji zpracovává v kategoriích jakostní víno, kabinetní víno a pozdní sběr. Snahou zpracování musí být vždy zvýraznění aromatického charakteru vína a přitom zachování chuťové plnosti vína. Vhodnou technologií se zdá odkalení moštů, abychom minimalizovali přítomnost negativních stop houbových chorob (padlí révy a šedá hniloba) v moštu. Kvašení ušlechtilými kvasinkami provádíme při teplotách 20-22°C. Vhodná je přísně reduktivní technologie, která zachová svěží charakter vína a obsah kyselin. Víno je potom vhodné lahvovat i pod plastové nebo šroubové uzávěry, aby si zachovalo svoji svěžest a expedovat je na trh ihned po Novém roce.”

Organoleptická analýza:
BARVA je zlatavá, s odstíny slámy, typická pro odrůdu i stáří vína.
VŮNĚ je jemně květinová, s tóny sušeného lučního sena a uvadajících lučních květin. Zajímavé je, že je stabilní a téměř neměnná i po 3-denním otevření láhve, což nebývá obvyklé.
CHUT je šťavnatá, zakulacená, harmonická, spolehlivě vybízí k dalšímu doušku – prostě Neuburské jak má být.

SHRNUTÍ:
Odrůda: Neuburské
Ročník: 2009
jakostní zařazení: kabinet
zeměpisný původ: oblast Morava – podoblast velkopavlovická – obec Boleradice
Alkohol: 12,5%
č. šarže: 1309
č. vzrorku: 10
Ev. č. jakosti: 30A1-10
Cena: 235 Kč/199 Kč (Vypití v baru/odnos domů)

Jde o typického představitele dobře pitelného moravského Neuburského, který dělá dobrou pověst bílým moravským vínům a “drží” tuto opomíjenou a přitom vyjímečnou odrůdu, kterou už i vinaři čím dál méně vysazují a její výsadby patří ke služebně nejpřestárlejším v našich vinicích.

Svaz vinařů ČR nám všem od 1.1.2012 nadělil novoroční dárek v podobě nového ustanovení § 29 odst. 5 zák. č. 321/2004 Sb. vinařského zákona. Tam se píše, že každý, kdo v kalendářním roce nakoupil víno, je povinen odevzdat do 15. ledna následujícího roku prohlášení o nákupu za celý předcházející rok.  Každý je každý. Tedy i firma, která koupila víno na vánoce svým klientům. Každý je i restaurant, který z vína vaří nebo ho rozlévá. Nebo pekař, který víno třeba přidává do těsta vaší oblíbené dobroty. Každý je i moje či vaše babička, každý je prostě každý, a nenechte se ukolébat tím, že každý je snad jen někdo (to jako že ne vy), protože zákon je zákon a vykládat ho může jen soud. Takže dokud soud zákon nevyloží, nebo dokud ho opět posvém nezmění nějaký náš vinařský osvícenec pomocí našich poslaneckých osvícenců, tak venku je z této šlamastyky zatím jen pivař, který se vyvaroval té chyby, že by snad vloni někomu koupil víno jako dárek.

S našimi výrobci piva to je totiž tak: jsou to bystří a uvažující lidé, kteří se o své konzumenty pečlivě starají. Přemýšlí, jak jim vyjít vstříc a zpříjemnit jim pití piva. Všemožně je podporují a opečovávají, protože vědí, že s přátelstvím a s vstřícností nejdál dojdeš - rozuměj – nejvíce svého produktu prodáš.

S našimi vinaři je to tak: mají svůj Svaz vinařů a Vinařský fond, na který (k jeho velké radosti a mému smutku) kašlou, ten si pak dělá co chce a vypadá to pak, že kašlou i na nás, konzumenty a své obchodníky.  Nekontrolují, nezajímají se a se svými penězi i živobytím nechávají své svazové i jiné zástupce dělat, cokoli si zamanou. V jejich čele nepochopitelně tolerují lobbysty, politiky a velkopodnikatele, kteří sledují své parciální zájmy. Naši vinaři jen nadávají, ale nic neudělají, Zdá se, že si nevidí ani na špičku nosu a domnívají se ze své vinařské (nejvýše tak leda špaččí) perspektivy, že bez jejich vína se neobejde svět. Naši vinaři se navíc zřejmě mají dobře ! Prodají své víno hladce a bez potíží a nepotřebují se starat o své klienty ani partnery. A myslí si, že my, co žijeme z prodeje vína, je potřebujeme a pořídíme si teď další drahou pracovní sílu na administrativu.

Jenže my obchodníci jsme si všimli, že jsou i jiní vinaři, např. ti rakouští, něměčtí, italští a další, kteří jsou mnohem více přátelští, mají přemýšlivé zástupce a vidí dál než na vlastní špičku nosu. Což je nám obchodníkům i konzumentům mimochodem docela příjemné. Příjemnější. Jo a taky – jejich vína jsou docela dobrá.

 Jak je to příjemné vám?

 Loading ...

Vybraná diskuse a příspěvky se svolením vinařů:  

Hores: Ze všech současných mediálních reportáží vyplývá, že se připravuje změna omezit povinnost podat prohlášení na množství vína větší než 1000 litrů ročně, tedy stejně v tom zůstanou obchodníci s vínem, mnoho restaurací a větších firem. Pro vinaře to znamená, že jim zůstane zachována povinnost dávat k tomu podklady .

Souhlasím s tendencí chránit značku „Moravské víno“ a chápu opatření proti podvodům, irituje mne však způsob, jakým vinaři takováto opatření zavádí. Neboli potichu. Včera jsem mluvil s celou řadou obchodníků s vínem a všichni jsou naštvaní na moravské vinaře. Myslím, že správná cesta je vzdělávání a osvícená politika vinařského marketingu. Která tu rozhodně není,

Jiří Maděřič: Zmiňovaný odstavec má za cíl dohledat dovoz vína do ČR Vzhledem k systému kontroly je to ale naprosto k ničemu. Limit 1000 litrů za rok je 1334 lahví. Vinařů se to netýká neboť ti vedou jinou evidenci.Obávám se, že je to ale hra několika málo mužů a s vinaři to nemá co do činění.

Chránit značku “Moravské víno” nejde!!! Jediná regulace, která je možná, je regulace trhem samotným. Nechme vybrat zákazníky, upevňujme firemní loajalitu. Existují jen dvě vína – chutná/nechutná mi,

Důrazně se musím ohradit proti zodpovědnosti vinařů. Nemůžeme za to,  co do zákona ukuchtili, nikdo o tom neměl ani potuchy. Netahejte do toho vinaře, prosím. Nadcházející valná hromada skýtá možnost na obnovu původní cechovní myšlenky. Osobně bych ve vedení  SVCR viděl nejraději buď dobrého manažera, nebo zkušeného obchodníka.

Dokud SVCR škodil jen vinařům, byla to naše hloupost, respektive těch co dohlíželi. Přesah jejich moci ovšem je nežádoucí a nechutný. To je také dílo všech konzumentů a obchodníků s vínem. Neskutečná a povýšená glorifikace výrobců vín je, podle mne nesmyslná. Je to pouhý výrobce potraviny, pravdou je že “lepší”.

Mám pocit, že je nejvyšší čas na změnu.

Hores: Moc Vám přeju, aby se Vám to povedlo. Pokud jde o brand Moravské víno,  já s Vámi souhlasím. Nemyslím ochranu protekcionářskou, nýbrž systematický a promyšlený program rozvoje kvality a sankcí za podvody. Inspirace v Rakousku je jasná. Nechápu například, proč když na někoho praskne vinařský podvod, ho Svaz vinařů nevyloučí.

Odpovědnost vinařů chápu obecně: měli a mají vědět, co se v jejich Svazu děje. Neberete to prosím jako nepřátelství. Chci Vás rozhodně podpořit. 

 Jiří Maděřič: Odpovědnost vinařů je problematická, odsouhlasené znění bylo jiné než schválené. Navíc v době uveřejnění jsme všichni řešili jiné problémy. Práce 2 nějakých lidí před finišem se nedá zkontrolovat.
________________ 

Libor Průdek: Dobrý den, nedá mi nereagovat. Můj názor na fungování “rádoby” spolků, které hlásají podporu tuzemského vinařství znáte a určitě se nijak nemění. K této novele zákona mám jen jedno. Jestli si “páni mocní” ze SVČR myslí, že budu dělat ze sebe šaška a každému, kdo si ode mě koupí lahev vína, budu dávat hromadu papírů jen proto, aby si oni mohli lízat smetanu, tak to se teda mýlí.

Celý systém evidence je zcela nefunkční a k ničemu. Všichni vinaři a obchodníci to ví a všichni na to tudíž kašlou, takže se nějak žije dál. Jediné co mě na tom všem opravdu vadí, je to, že tyto zvěrstva v zákonech prosazují ti, kteří tady dělají v obchodu s vínem největší “bordel”. Ve vedení SV jsou to především zástupci velkých vinařských firem, které na tuzemský trh uvádí především “velká vína nevalné kvality” a přesto si troufnou nám poctivým vinařům a obchodníkům “pepřit” život nesmyslnými hlášeními.

Každý normální člověk, který ten či onen formulář má před sebou, tak si musí jednoznačně začít vymýšlet, protože jinak to vyplnit ani nejde. Takže je mi opravdu líto každého opravdového moravského a českého vinaře a poctivého obchodníka a přeji jim všem, aby se naučili co nejrychleji lhát a vymýšlet si,protože jinak zemřou na nekonečné rozčilování se nad hlášením, hlášením o hlášení, hlášení pro podání hlášení a hlášení o nahlášení hlášení. .. :-)

Vínu zdar a papírům zvlášť
____________________

Kris/Týna tandem se na Vás těší:-)