Veltlínské zelené Flower line 2009 x Blaťácké zlato se zeleným pepřem
Ryzlink vlašský Traditional line Železná 2008 x Jitrnice (domácí prejt světlý, chcete-li . . .)
Ryzlink vlašský Traditional line 2006 Ořechová hora x Jelito (domácí prejt tmavý, chcete-li. . .)
Rulandské šedé Traditional line Zimní vrch 2008 x Královská tláča :-)
Tramín červený, Flower line 2009 x Niva, taky královská …
Následující koláž jsme přihlásili do soutěže “Nejkrásnější českomoravská bašta” :-)
21. ledna 2011, Kateřina Kamarádová (quackfctry)
profil vína a komentáře: klikni na láhev
DUEL NATUREL
Název Duel Naturel vznikl asi tak 10 minut po tom, co jsem si vyzvedla víno k recenzování a to Ryzlink rýnský 2009 od vinařství Koráb. Tím jsem si ale předurčila nutnost sehnat jednak ještě jedno víno a navíc obdobně naturální. Přemýšlela jsem jestli zůstat „doma“ a vybrat duelistu z řad Autentistů nebo zapátrat v širší „bio“ nabídce. Vzpomněla jsem si na degustaci, kterou vedl vloni Bogdan Trojak a protihráčem se stal taky ryzlink – přesněji Riesling Weelfel 2008 z produkce rakouského biodynamického vinařství Wimmer-Czerny.
Vinařství bratrů Korábových z Boleradic má v přízvisku heslo „vína starých vinic“ a v přístupu k výrobě slova jako úcta, pokora a spojení s přírodou. Vína jsou z vinic, které mají často přes 60 let, réva je tu hluboko zakořeněná a zpracování metodou charakteru gravitačního vinařství spolu se spontánním kvašením kvasinkami z vinohradu a šetrné školení vína např. s minimem odkalovaní zaručují, že vína si ve výsledku zachovají výrazné stopy terroiru.
Samotné víno je z 44 let staré vinice, s přívlastkem pozdní sběr a je vzhledem ke kyselině deklarováno jako suché. Barva je světle žlutavá. Víno bylo z lednice lehce podchlazené a tak vůně při prvním nadechnutí nebyla tak výrazná. Po krátkém roztočení ve sklenici a lehkém ohřátí už vystupovaly silné ovocné tóny s charakteristickou sušenou meruňkou a s lehce tropickým ananasovým nádechem. Celkově víno působí ve vůni spíš těžším dojmem, ale chuť je právě díky kyselince hodně svěží, na první napití až ostrá.
Rakouský ryzlink byl pro mě lehce atypický a na slepou degustaci bych ho dostat nechtěla. Ve vůni i v chuti totiž převažovaly citrusové tóny do limetky a žlutého grapefruitu a výrazná mineralita (réva roste na vápencovo-jílovém podloží). Navíc tu byla kyselina ještě ostřejší, víno působilo zpočátku dost břitce a podobně mu pomohlo ohřátí na ideální až mírně vyšší teplotu.
K degustování jsme se sešly čtyři mlsné ženy a obě vína jsme postupně vyzkoušely v trojchodovém setu – jako první to byly krevety s uzenou paprikou, kozím sýrem a hruškou. V kombinaci s ryzlinkem od Korábů tu lehce vystoupila hořčinka v dochuti, kterou jsme samostatně necítili a celá kombinace byla spíš tvrdší, nicméně chuťově zajímavá díky sladkosti uzené papriky. Rakouskému ryzlinku pak ta sladkost stáhla kyselinu a v této kombinaci hodně vynikl sýr.
Druhým chodem byl platýz na rozmarýnu s cuketou a medovo-zázvorovou šťávou. Opět chod lehce do sladka, opět výhodná kombinace, která oběma vínům potlačila kyselinu a zjemnila dochuť. Tady jsme se shodly, že toto je ta ideální kombinace ke Korábovu ryzlinku.
Triplet uzavíral tart Tatin – jablečně máslový francouzský koláč, ke kterému jsme si dali ještě vanilkovou zmrzlinu. Moravský ryzlink zůstal příjemně svěží, s rakouským už to díky jablkům byla až přiliš kyselá a ostrá kombinace.
Nicméně všechny kombinace měly něco do sebe a zase to byla skvělá možnost odreagovat se a zároveň porovnat dva obdobné přístupy k vínu a zároveň dvě odlišná terroir. Samostatně byla obě vína hodně příjemná a obě by určitě obstála i v celovečerním popíjení třeba jen s v doprovodu bagetky a nějakého měkčího mladého sýru. Riesling od vinařství Wimmer-Czerny navíc bude určitě fungovat např. s měkkými tvarohovými sýry.
Každopádně primárně hodnoceným vínem je Ryzlink od Korábů a k němu je jednoznačně doporučením ryba, spíše mořská, s lehkou úpravou s bylinkami a případně s přílohou, která bude lehce nasladko.
20. ledna 2011, Peter Tóth, Vinorum.cz
profil vína a komentáře: klikni na láhev
Původ vína
Víno pochází od jednoho z nejuznávanějších moravských vinařů, pana docenta Michlovského. Ke konkrétním statistikám jsem se nedoklikal, ale výrobce je to celkem velký. Svědčí o tom i 9 typových řad vín s velkou škálou odrůd uvnitř, ve kterých na první pohled není úplně tak jednoduché se vyznat. Ale když člověk zainvestuje trochu času, tak si to aspoň bude pamatovat dlouho. Řada Vinum Palaviense patří mezi ty nejvyšší, jedná se o vína s kontrolovaným původem z vinic v obci Perná, na svazích hory Pálava. Hrozny ze kterých toto víno pochází byly vypěstovány na trati Pod Svatým kopečkem v integrované produkci a na révách s omezenými výnosy. Mošt byl zpracován v nádržích při řízeném kvašení a proces výroby byl doplněn “o další moderní technologické postupy”. Výsledné víno nebylo filtrováno.
Pro zajímavost jsem otevřel i kontrolní vzorek ke srovnání s recenzovaným vínem, a to Pinot Noir ročníku 2007, spíše základnější kategorie (asi o 100 Kč levnější) od vinařství St. Andrea z Egeru, Maďarska. Hrozny k výrobě tohoto vína pocházely z více viničních tratí. Technologicky se trochu liší, když kvašení moštu probíhalo částečně v nádržích a částečně v otevřených dřevěných kádích při ručním míchání. Víno zrálo 16 měsíců v dubových sudech.
Moje pocity
Barva připomíná zralé tmavě červené třešně a na okraji višně, odbornicky by se to nazvalo asi jako rubínová až granátová barva. Jde o tmavší, sytější barvu, než bych u Pinotu čekal. Může to být znamením velmi vyzrálých hroznů, nebo případně použití další barvířské odrůdy v dovolené míře, ale hlavu bych na to nevsadil. Bezprostředně po otevření byly ovocné vůně více v pozadí ale víno vonělo poměrně intenzivně po kůře sladkých velkých červených jablek z dovozu a po malinách. V pozadí byly (možná) slabě cítit mineralita, čokoládovo-vanilkové dojmy, sladší rostlinné tóny nejblíže asi ke “kalifornské” zelené paprice. Po delším čase na vzduchu se dostaly úplně do popředí ovoce v podobě třešňového kompotu a jahodového džemu. Chuť byla intenzivní, dlouhá, suchá, připomínala maliny, třešňový kompot, v pozadí minerály a papriku. Kyseliny byly jemnější, na začátku svěží. S narůstající teplotou vína a v džemovitějším, vyvětralejším stadiu však už téměř nestačily k udržení tak příjemně svěžího dojmu jako na začátku. Tříslovin nebylo hodně, na Pinot tak standardně. Celkově to bylo příjemné, velmi dobré pití poskytující zážitek z komplexity aromat a pozorování vývoje na vzduchu.
Kontrolní vzorek, maďarská rulanda, měl průsvitnější, jasně rubínovou barvu. V středně intenzivní vůni více dominovalo dřevo, vůně připomínala višňový likér ve velmi tenké vrstvě čokolády. V chuti také višně, čokoláda, maliny. Alkohol (13 %) hřál znatelně více než u moravského vzorku (12,5 %), ale bylo to v pořádku. Kyseliny měly výraznější, velmi příjemně svěží projev. Celkově působil maďarský pinot jasně mladším dojmem. Výhody svěžesti byly kompenzovány menší komplexitou aromat a ne tak zajímavým vývojem na vzduchu, ale za takové zážitky musíte holt připlatit..
Snoubení s jídlem
Víno jsme plánovali vypít jen tak samotné při večerním posezení doma. Ale když zaklepali sousedi s černým čokoládovým dortíkem, černějším než jaký jsem kdy viděl, lusknul jsem si prsty že to bude ono. Zkusíme jak se dá snoubit naši burgundu s čokoládou. Dort nebyl vyloženě sladký, ale ukázal se jako přece jen o chlup sladší než to víno. Čokoládového krému bylo v dortu relativně málo, takže celkové chuťové pocity byly sušší, ne příliš krémovité. V dimenzi cukrů se to nakonec neukázalo jako na sto procent vyladěná dvojice, ale na rozvod to nevypadalo ani zdaleka. Ovocitost vína působial dojmem jako kdybychom dort přelili jahodovým kompotem, což je fajn.
Maďarský pinot, v roli milence cizí snoubenky, měl trochu více čokolády v senzorice. Tady se ukázalo že víno s důraznějším dotekem dřeva se k čoko dortu hodí lépe. Dublér však byl kyselejší, než náš ženich Moravák, což nepřispívalo k lepší harmonii mezi tajným nápadníkem a dortem.
11. ledna 2011, Jan Čulík a slečna P.
profil vína a komentáře: klikni na láhev
O víně
Klasická odrůda severních vinařských oblastí, legendární české vinařství – ačkoliv vinařství v České republice má díky komunismu narušený vývoj, lze v tomto případě mluvit o klasice.
Žernosecké vinařství s.r.o. byla založena 1.dubna 1995 a navázala tak na výrobní činnosti Šlechtitelské stanice vinařské ve Velkých Žernosekách.
Vino v tradiční adjustaci, se středně kvalitním korkem, potištěným emblémem žernoseckého vinařství.
Povídání o víně u vína…
Recenze na vína jsou většinou protkány odbornými termíny a výrazy. Tentokrát jsem se rozhodl vám nabídnout autentický rozhovor pana J.Č. a slečny P.Š. nad daným vínem.
Rozhovor je zapisován slečnou P. zatímco pan J. připravuje níže zmíněný pokrm.
J: „Co říkáš na barvu?“ P: „Taková světlá“ J: Barva mladistvá, vodová, celkově v barvě nízké ovšem typické pro mladý Ryzlink rýnský ze severnější vinařské oblasti.
J: „Co cítíš?“ P: „ Je z toho cítit alkohol, něco jako švestky…. já z toho cítím slivovici“J: I přes mladost tohoto vína se začínají objevovat petrolejové tóny, doprovázené zajímavým tónem tropického liči a podzimních jablíček, nos je ovšem střídmý s lehce oxidativním oříškovým nádechem, kterých bych u takto mladého vína neočekával.
J: „Jak ti chutná?“
P: „Chutná mi!“ J: „Proč ti chutná?“ P: „Protože je to takový osvěžující, trochu nakyslý “
J: Chuť je harmonická, velmi příjemně sklouben zbytkový cukr s kyselinkou, středně velké tělo, se středně dlouhou dochutí, zanechávající jemný kyselinkový pocit v ústech po polknutí.
J: „Celkový dojem: jak ti tohle víno chutná?“ P: „Pro mě je tohle víno moc kyselý….asi bych nevypila celou lahev J J: Decentně aromatický Ryzlink rýnský, na kterém se mi obzvláště líbí ideální skloubení kyselinky a cukru, které z něj dělají ideální šťavnatý doplněk k rybím pokrmům se zeleninou.
Víno s jídlem
Pokusili jsme se připravit pokrm, který by byl vhodný k tomuto vinu. Zvolili jsme bílou rybu: okouna nilského a jako lehkou přílohu grilované cuketkové rolky plněné kozím sýrem. Rybu, kterou jsme nejdříve osolili a opepřili jsme dali péct společně s 1,5 dcl zmíněného ryzlinku asi 20 minut v troubě. Mezitím jsme si posolili a popepřili plátky cuket, které jsme posléze opekly na pánvi s olivovým olejem. Po upečení jsme položili kus kozího sýra na plátek opečené cukety, zavinuli a dali narychlo zapéct do trouby. Rybu jsme po upečení dali stranou a použili výpek z ryby a zredukované víno na výrobu omáčky. Vypečenou šťávu jsme přelili do pánvičky ve které jsme předtím grilovali cukety, přidali špetku třtinového cukru a krátce povařili.
Pečený okoun nilský na Ryzlinku rýnském s grilovanými cuketovými rolkami plněné kozím sýrem podávané s opečenou brusketou.
Doporučení
Víno se díky šťavnaté kyselince výborně snoubilo s jemným masem ryby. Příjemná ovocitost dělá dobrého partnera rozteklému kozímu sýru zabalenému v opečené cuketce.
11. ledna 2011, Jan Soušek
profil vína a komentáře: klikni na láhev
O Frankovce (autentistické)
Frankovka je velmi stará odrůda, která pochází pravděpodobně z Rakouska. Pěstuje se v teplejších oblastech střední Evropy. Je to typická modrá odrůda pro Moravu (v Čechách se nepěstuje). Nejrozšířenější je na velkopavlovicku odkud pochází i tato lahev.
Frankovka 2009 je vyrobená z vlastních hroznů z vinic na Kraví hoře v Bořeticích. Zrála v dubovém sudu, je nefiltrovaná a má 13% alkoholu.
Poprvé jsem měl možnost ji ochutnat na jarní prezentaci Autentistů ve Vinném sklepě Lustermannském. Již tehdy, i přes svou výraznou mladost, okouzlila mnohé z přítomných. Krásné víno, mladistvě dravé až surové, dává tušit velikost, ke které může dozrát. Byl jsem tedy nyní před otevřením lahve zvědavý, kam se za ten půlrok posunula.
Ambaláž
Etiketa je jednoduchá s nutným minimem informací. Přestože z ní čiší „výroba na koleni“ a prospěla by jí redukce použitých fontů, patří k tomu lepšímu, co u nás lze najít. Přelepka na hrdle odkazuje na členství Oty Ševčíka ve sdružení Autentisté a prozrazuje tak asi nejvíce, co čekat od obsahu lahve. Poctivé, s láskou dělané víno.
Senzorika
Barva vína je tmavší rubínová s fialovými odlesky.
Vůně je výrazná, ovocná. Nalezneme v ní černé bobule, zralé černé třešně a šťávu černého rybízu s trochou kořenitosti v závěru. Ráno prázdná zaschlá sklenice stále pěkně voní sušenými švestkami a šípky a vzácným dřevem, což jsou tóny, do kterých se vůně během večera posouvala.
I v chuti se projevuje mladost. Víno má jiskru, je svěží, tak akorát tříslovin. Víno už je zakulacenější. Chuť je krásně plná ovocná, stejná jako vůně, s tím rozdílem, že se více prosazuje kořenitost a trochu dřeva. Víno je harmonické a má dlouhou dochuť. A je pitelné, velmi pitelné. Ani si nevšimnete a lahev je prázdná. A dojde k tomu v ten nejméně vhodný okamžik, kdy jste vínem naprosto pohlceni a jediné po čem toužíte, je další sklenička. V kolonce slabých stránek mám jedinou poznámku. Po zahřátí a rozdýchání vína začne trošku vystupovat alkohol.
No a co teda k tomu?
S vínem jsme podávali pečenou vepřovou panenku na rozmarýnu a brusinkách s květákovým pyré. Kombinace to nebyla špatná, ale díky jemné úpravě masa trochu nerovnocenná. Doporučil bych něco výrazněji kořeněného.
Frankovka 2009 od Ševčíka je moc pěkné víno, s velkým potenciálem. Stojí za to ho nyní vyzkoušet, ale zároveň nevadí, jestli si na něj ještě nějaký čas počkáte. Pokud bude.
8. ledna 2011, Jan Čulík
profil vína a komentáře: klikni na láhev
O odrůdě a vinařství
Odrůda Rulandské modré má v České vinařské oblasti dlouhodobou tradici, vždyť ji tam s největší pravděpodobností nechal dovést již Karel IV. ve 14. století, přímo z Burgundska.
Vinařství rodiny Lobkowiců obhospodařuje na Mělníku 45ha vinic a je tak největším vinařství v tomto královském městě.
Vinice jsou situovány na jižních a západních svazích Labe v nadmořské výšce okolo 200 m.n.m. Takto situované vinohrady jsou ideální na pěstování burgundských odrůd. Nadto mají půdy v mělnické podoblasti vyšší obsah vápence, což je krom svažitosti vinic dalším společným znakem s Burgundskem.
Ročník 2006 byl pro červená vína jedním z vůbec nejlepším za posledních několik let. Na mělnicku se projevoval teplým a suchým létem, který zaručil ideální vyzrání a zdraví hroznů. Surovina na výrobu tohoto vína, byla tedy ideálně vyzrálá a to umožnilo vyrobit velmi pěkné víno s obsahem 2 g/l zbytkového cukru, 4,6 g/l kyselin, při 13.5% alkoholu.
O víně
Samotné víno je typickým zástupcem odrůdy Rulandské modré, má nižší barvu, rubínovou s třešňovými odlesky. Je dobře, že už opadl zvyk českých a hlavně moravských vinařů přimíchávat do vín tzv. barvířky ( Alibernet, Neronet atd.) z důvodu zvýšení barvy konečného vína. Právě decentní, jemná barva je to, co odlišuje na první pohled tuto odrůdu od ostatních.
Taktéž vůně je odrůdová. Intenzivní vůně lesního jahod se mísí se stopou vanilky, kterou vínu dává poměrně dlouhé 14 měsíční zrnání v barikových sudech. Vše je podtrženo animálním toném, tolik typickým pro Rulandu modrou. Z vína je cítit síla, kterou mu dává dobře vyzralá surovina a nemalý alkohol.
V chuti lehce vyčnívá alkohol, který upozaďuje ovocnou složku chuti. Pro někoho však může být hřejivá chuť alkoholu příjemná. Výrazným komponentem je dřevitost se stopami kouře a vanilky, které víno získalo zraním v barykových sudech. Chuť již není tolik ovocná jako vůně, objevují se peckoviny, dřevitost a kořenitá, poměrně dlouhá dochuť.
Celkově jde o pěknou ukázku mělnického pinotu, který je však v současné době na svém vrcholu, ovocná složka se pomalu vytrácí a víno začíná být útlejší. Doporučuji k okamžitému pití.
Doporučení
K vínu nebudu doporučovat žádný pokrm, avšak potravu duševní. Myslím, že již každý vínomilec zná kultovní knihu Rexe Picketta Bokovka ( v angl. Sideway), podle které byl natočen stejnojmenný film pod režisérským vedením Alexandra Payna.
Dva přátelé, Miles a Jack, se vydávají na týdenní cestu po vinicích Santa Ynez Valley, po které má následovat Jackova svatba . Kniha i film jsou takřka prosáknuty ódami na Pinot noir. Při čtení knihy či sledování filmu je společnost dobrého pinotu takřka nutnosti ( doporučuji opatřit předem, jelikož na něj během čtení či sledování filmu dostanete takovou chuť, že budete zoufalí, pokud před sebou nebude mít sklenku dobrého vína této odrůdy).
Ačkoliv doklady o pěstování vína v Dalmácii existují již od doby železné a bronzové, první písemnou zmínku zanechal řecký učenec Athenaus již před 22 stoletími, kdy psal o vysoce kvalitních vínech z ostrovů Vis, Hvar a Korčula. Právě Řekové, kteří se v Dalmácii usídlili již v 5. století před naším letopočtem. Motivy na mincích z této doby dokládají ekonomický význam pěstování révy vinné pro řecké kolonie.
Podobný význam mělo dalmácké víno i pro římské osadníky, kteří nahradili Řeky a zůstali v Dalmácii až do příchodu Chorvatů, ti se naučili zpracovávat révu od Římanů a expanze vína pokračovala.
Konec vinařství nepřišel ani v 15. století s příchodem Turků, kteří Dalmácii zabrali. Ti sice měli striktní anti-alkoholové zákony, avšak tolerovali křesťanství a jeho „slabůstky“. Kněžím a mnichům bylo povoleno pěstovat révu, a používat víno pro liturgické účely.
S nástupem Habsburků v 18. století se obnovil rozkvět vinařství, a to až do příchodu fyloxery na přelomu 19. a 20. století. Značná část vinařských rodin pak odešla do zámoří.
S příchodem komunismu přišla i kolektivizace a centralizace výroby. Důraz se začal klást na kvantitu namísto kvality. Znovunastartování soukromé produkce a investic do vinařství přerušily Balkánské války v první polovině 90. let 20 století.
Vinařské oblasti
Chorvatsko má dvě hlavní vinné oblasti : Kontinentální (Kontinetalna) a Přímořská (Primorska), která zahrnuje ostrovy. Každá z těchto dvou oblastí je rozdělena do několika podoblastí. Podoblasti jsou rozděleny do vinogorje, což je jakýsi ekvivalent vinařských obcí u nás. Přímořská oblast je rozdělena do následujících podoblastí
Z našeho pohledu je nejzajímavější poslední jmenovaná podoblast. Při pohledu na mapu se dá popsat jako pás ostrůvků táhnoucí se od Splitu k Dubrovníku. Té se také budeme věnovat i v následující sekci o dalmackých odrůdách.
Odrůdy
Širší veřejnosti je známa odrůda Plavac mali, tato odrůda je geneticky velmi blízká americkému Zinfandelu či italskému Primitivu. Plavac mali slouží k výrobě asi nejznámějšího dalmáckého vína Dingač a Postup.
Na ostrovech ve střední a jižní Dalmácii se však vyskytují i další, méně známé odrůdy.
Pokud začneme výčet u bílých odrůd, je potřeba zmínit odrůdu Bogdanuša, která se pěstuje a má svůj původ ostrově Hvar. Dále pak odrůdy Bratkovina a Grk, které můžeme nalézt na Korčule. Odrůdu Grk ovšem můžeme nalézt i na okolních ostrovech. Stejně jako u Bogdanuše jde o autochtonní odrůdu, která má svůj původ na v Dalmácii, konkrétně právě v Lumbardě na Korčule.
Ze Smokvice, která se nachází ve vnitrozemí Korčuly, pochází nejznámější bílá odrůda Dalmácie – Pošip.
Na Visu má pak svůj původ odrůda Vugava.
Dalšími odrůdami které stojí za zmínku jsou Prč, pěstující se na Hvaru a Maraština (Rukatac) a Cetinjka Bijela
Kromě hojně rozšířeného Plavac Mali se v jižní Dalmácii můžeme potkat s odrůdami Babić, Drnekuša crna, Muškat ruža crni, Ninčuša, Okatac a také Dobričić, který má svůj původ na ostrově Šolta. Setkat se můžeme ovšem i s klasickými Bordeaux odrůdami – Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc a Merlot.
Malý vinařský chorvatsko – český slovník
Vrhunsko Vino: přívlastkové víno ( ovšem ne každé „vrhunsko víno“ musí být přívlastkové, ovšem musí splňovat přísnější podmínky než Kvalitetno Vino)
Vino kasne berbe:pozdní sběr
Vino izborne berbe: výběr z hroznů
Vino izborne berbe bobica: výběr z bobulí
Vino izborne berbe prosušenih bobica:výběr z cibéb
Kvalitetno Vino: jakostní víno
Stolno Vino: stolní víno
Suho: suché
Polusuho: polosuché
Slatko: sladké
Bijelo: bílé
Crno: Červené
Rosa: Rosé
Poznámka:
Přehled byl napsán na základě kvalitně zpracovaného článku na Wikipedii, Chorvatského vinařského zákona a dalších internetových zdrojů.
Vinograf ve spolupráci s CK Calypso pořádá mimořádný výlet za vínem pro milovníky slunných zemí, moře, cyklistických příležitostí, vína a gastronomie. Cílem je Dalmácie, ostrovy a poznání tamních vinařství se spoustou auto- chtonních odrůd.
Program: Plavba po ostrovech Střední a Jižní Dalmácie s cyklistikou spojenou s poznáváním místních vín a gastronomie. Cyklistická náročnost nízká. Navštívená místa: Ostrovy Šolta, Brač, Hvar, Kočula a poloostrov Pelješac, Trogir. Ubytování: na turistické lodi Ščedro s polopenzí; dvoulůžkové kajuty (palandy), kapacita 28 cestujících; www.scedro.hr. Doprava: Autobusem. Odjezd z Prahy: 10. 6. (pátek) 20 h; Nalodění (Trogir): 11. 6. (sobota) 12 h; Vylodění (Trogir): 18. 6. (sobota) 8 h; Návrat do ČR: 19. 6. (neděle) ráno nebo dopoledne. Cena: 15 500,– Kč. V ceně je zahrnuto: pobyt na lodi 7 nocí; polopenze; pojištění proti úpadku cestovní kanceláře; služby průvodce; mapové podklady; autobusová doprava z ČR; informace o místní vinné a a gastro kultuře. Není zahrnuto: (zejména) individuální cestovní pojištění (léčebných výloh, odpovědnosti za škody, zavazadel atd.); poplatky za vstupy do národních parků, rezervací, památek a turistických atrakcí; konzumace nápojů na lodním baru; degustace ve vinařstvích a restaurace. Přihláška a rezervace: Prostřednictvím Vinograf, www.vinograf.cz, email bar@vinograf.cz nebo přímo v CK Calypso email office@gocapylso.eu. Přihlášky je možno podávat do 31.1. 2011. Zájezd se uskuteční v případě dostatečného počtu zájemců (20 osob). Neprodleně po 31.1. 2011 budete požádání vyplnění a zaslání cestovní smlouvy a o zaplacení zálohy ve výši 5 000,- Kč. Doplatek bude splatný 4 týdny před odplutím. Další podmínky: Jedná se o speciální zájezd, který není uveden ve veřejné nabídce CK Calypso. Ostatní se řídí všeobecnými obchodními podmínkami CK Calypso; www.gocalypso.eu V případě většího zájmu lze doplnit ještě další termín. Více v podrobnějším materiálu zde.
Otázky a odpovědi: Ot: Dobrý den, Zaujala mne Vaše nabídka putování za vínem do Dalmácie červen 2011 na lodi a na kole.
Ráda bych se Vás zeptala, kolik času se denně stráví na lodi a kolik na kole?
Odp: Na lodi se především spí, snídá a večeří. S vyjímkou čtvrtka, kdy máme naplánovanou dlouhou denní přeplavbu a den bez kol, se ale na lodi příliš zdržovat přes den nebudeme. Typický denní režim obsahuje ráno přeplavbu průměrně okolo 2 h. Vyplouvá se zpravidla brzy, ještě dlouho před snídaní. Vylodění k putování bude mezi 9 – 10 h. A pak jsme vlastně celý den venku a k pohybu slouží kolo. Ovšem pokud nebudete chtít na kolo, můžete zůstat na lodi a doplout do společného cíle a tam si udělat nějaký jiný program. V tom případě ale nemůžeme zaručit, že se dostanete do všech míst zajímavých z pohledu vína. Lze rovněž zpravidla dopmluvit mezipřistátní lodi někde napůl cesty, aby jízda na kole byla kratší.
(ne)Vinný lístek
Loading ...
