(ne)Vinný lístekNeznámá tvář maďarských vín – část 1.
Při nedávné, velmi zajímavé a příjemné ochutnávce maďarských vín jsme (samozřejmě!) zjistili, že o maďarských vínech víme příliš málo… Příliš málo na to, abychom se v nich suveréně vyznali, ale ochutnávka nám přesto dala poznání, že ta vína nejsou zas tak daleko od toho, co známe od našich vinařů a z našich poloh. I přes zásadní odlišnosti např. v systému značení. Prostě – dosti velká výzva. Požádali jsme proto pana Petera Tótha, aby nám maďarská vína trochu přiblížil a myslím, že jeho článek je perfektně edukativní a návodný. Pojďme si teď trochu počíst a pojďme se hned těšit, že si brzy dáme ochutnávku, při které se… potěšíme maďarskými víny a lépe se zorientujeme v jejich etiketách. A také se těšíme na druhý díl povídání páně Tótha.
Jak se vyznat v etiketách a odrůdách?
Peter Tóth, Vinorum.cz
V tomto článku se podíváme na krátký návod jak číst maďarské vinné etikety a seznam nejčastějších domácích i mezinárodních odrůd v Maďarsku. Popis přírodních podmínek a půdní typologii necháme na další příležitost. Nakonec navrhneme vzdělávací sestavu odrůd z Maďarska, které byste měli určitě ochutnat.
Od experimentování s maďarskými víny Vás možná dosud odradila srozumitelnost etiket. Na maďarských lahvích rozhodně nehledejte přívlastky, systém zatřídění podle cukernatosti moštu se tu nepoužívají. Typickému názvu, jako například Figula Balatonszőlősi Olaszrizling 2009, můžete porozumět podle následujícího klíče:
- první část je stabilně jméno vinařství,
- na druhé pozici bývá místo původu,
- na třetí ozici je odrůda,
- na konci je ročník.
Místo původu se uvádí velmi často, a to v podobě názvu viniční tratě, obce, vinařské oblasti, nebo výjimečně i širšího vinařského regionu. Můžete narazit i na fantazijní, podle aktuální módy často latinský název místo uvedení odrůdy, a to nejspíš v případě kupáží.
Orientaci mohou ztížit i cizím dojmem působící maďarské odrůdy, případně maďarské názvy mezinárodních odrůd. Z významnějších bílých jsou za (v podstatě) domorodé považovány:
Furmint (Tokaj, Somló) – vlajková loď Tokaje i Maďarska. Velmi citlivě odráží charakter místa úrody. Je jedna z nejnáchylnějších na botrytidu. V suché podobě má všechny předpoklady stát se Velkým vínem, v botrytické podobě bývá hlavní komponentou v Tokaji Aszú.
Hárslevelű (Tokaj, Eger, Somló, Villány) – také známé jako Lipovina, je plnější a má medovou či květinovou vůni.
Juhfark (oblast Somló) – v překladu „ovčí ocas“ podle podlouhlého a kadeřavého tvaru hrozna (viz obrázek), dává svérázní víno
Kéknyelű (Badacsony – severní Balaton) – „s modrou rukojetí“, poměrně vzácná odrůda náročná na pěstování
Leányka (Eger a severní oblasti) – v maďarštině „dívčí hrozen“, je hravé, lehké a charakterní
Királyleányka (Eger a Sever) – v maďarštině „princeznička“, známá též jako Feteasca regala, je novošlechtěnec z Kövérszőlő a Leányka.
Ezerjó (Mór) – historicky také jako Tausendgut, má květinovou vůni a jeho víno důrazné kyseliny.
Z modrých odrůd s dlouhou historií v Maďarsku jsou nejvýznamnější:
Kadarka (Eger, Szekszárd, Villány aj.) – typově blízká Rulandskému modrému, ale aromatika vína je kořenitější.
Csókaszőlő – „kavčí hrozen“, archaická odrůda v počátcích své druhé renesance, zatím vzácná, ne příliš rozšířená, v charakteru má určité podobné rysy s Cabernetem franc a Frankovkou.
Možná stojí za zmínku i maďarské novošlechtěné bílé odrůdy rozšířené také v okolních zemích, jako Irsai Olivér a Cserszegi Fűszeres (Irsai x Tramín), které se pěstují v největším objemu kolem Balatonu.
Kromě domorodých, autochtonních odrůd se cítí dobře v Maďarsku i středoevropské či světové odrůdy, hojně rozšířené i na Moravě. Na největší ploše a prakticky po celé zemi se pěstuje Olaszrizling (Ryzlink vlašský) a Kékfrankos (Frankovka). Z dalších dobře známých a v maďarštině jinak znějících odrůd bychom měli zmínit Fehérburgundi (Rulandské bílé), Kékburgundi (Rulandské modré), Rajnai Rizling (Ryzlink rýnský), Szürkebarát – „šedivý mnich“ (Rulandské šedé), Tramini (Tramín červený), Zöldveltelini (Veltlínské zelené), Portugieser (Modrý portugal) a nepříliš rozšířený Szentlőrinc (Svatovavřinecké).
Nakonec tedy jak se vydat na první kroky za poznáváním základních maďarských vín? Určitě ochutnejte nějaký lepší Furmint buď z Tokaje nebo Somló, nejlépe obě varianty. V případě prémiových vín budete mít možnost ucítit nejen ojedinělý odrůdový charakter, ale i zvláštní vulkanickou mineralitu půd ve zmíněných oblastech. Zajímavé poznání je i medové, či květinové Hárslevelű z Tokaje, nebo z Egeru. Hledáte-li něco lehčího bílého, květinového, určitě Leányka – dívčí hrozen. Pokud chcete trochu prozkoumat různorodost vinařských oblastí, Kékfrankos a Olaszrizling jsou dobrou volbou. Tyto odrůdy již znáte a jsou rozšířené po celém Maďarsku. Ryzlinky bývají dobré kolem Balatonu. Za Rulandské modré zamiřte do Egeru nebo se držte spíše v severních pásmech. Frankovku a Zweigelt doporučujeme ze Sopronu nebo Egeru. Modré odrůdy typu Cabernet a Merlot dělají výborně v jižních oblastech, jako Villány, nebo i Balaton.
Nechte si chutnat!
Nemám rád Vinařský fond, protože korumpuje a deformuje české vinařské prostředí. A to zásadně. Jednou rukou nabízí cukr v podobě dotací, v druhé ruce drží bič hrozby kontrol a všudypřítomného “nezlob nebo nedostaneš”. Nemorálnost spočívá hlavně v implicitním využití špatných lidských vlastností jako předpokladu udržení systému: lenost a získávání nezasloužených výhod způsobuje, že lákadlo “tržního” uspěchu za pomocí dotace všeobecně vítězí nad nejistou a tvrdou vinařskou prací. Znám líných vinařů hodně a ve výsledku pak často konzumujeme dotovanou nekvalitu namísto vydřené poctivosti. Z mého pohledu je Vinařský fond coby nejdůležitejší prvek dotační politiky brzdou soutěže a přirozené selekce, v jejímž výsledku má být lepší kvalita čekého vína.
Protože znám proces udělení a užívání této známky, (neúspěšně) jsem protestoval. Na „pomoc“ se vzápětí objevil druhý číšník a proces přesvědčování o tom, že je vše v naprostém pořádku pokračoval. Na moji žádost,aby se tedy dostavil provozní podniku mi bylo sděleno, že to není z neuvedených důvodů možné. Dále pokračovalo přesvědčovací masírování, že podávané víno je Svatomartinské, že to pánové dobře ví a že se nedají poučovat, protože jsou s problematikou dobře obeznámeni a věc začala přecházet v celkem pozornost poutající diskusi. Do toho náhle vstoupila třetí osoba podniku, která se představila jako provozní. Byla to ta paní /nebo slečna, co přelévala kanystrové víno u baru. Na můj protest reagovala přesvědčovací promluvou o zmíněném víně jako Svatomartinském, jen na etiketě že chybí logo koníčka s Martinem. Opět jsem se bránil s tím, že se jedná o klamání konzumenta, ale byl jsem znovu poučen, že tomu nerozumím, tak jsem se dal na ústup k východu.V zádech jsem měl jednoho z mladých číšníků, který mne verbálně „vyprovodil“ a po boku kryta za barem na mne ještě na cestu ústně „vyprovodila“ paní provozní. 
CH – Krug Clos de Mesnil 1998 1 ks
Loading ...
